Předchozí článek z rubriky Sociální práce byl zaměřen na Nízkoprahové denní centrum a noclehárnu, a to zejména na úskalí sociální práce v zimním období, kdy se pro zaměstnance (ale i klienty) jedná o nejnáročnější období. V tomto článku se zaměříme na službu, jež s činností Nízkoprahového denního centra a noclehárny úzce souvisí a v neposlední řadě je de facto napojena prakticky na všechny dostupné sociální služby v Příbrami. Jde o terénní programy a tzv. depistáže.

Terénní programy pro jednotlivce spadají do oblasti sociální prevence, jejíž hlavním cílem je poskytovat podporu osobám v řešení jejich aktuální situace, a to se zaměřením na minimalizaci rizik a stabilizaci klientovi sociální (životní) situace. Významnou součást této sociální služby tvoří tzv. depistáže, což lze definovat jako vyhledávání osob v jejich přirozeném prostředí. Zde můžeme již spatřovat určitou analogii s Nízkoprahovým denním centrem a noclehárnou, respektive s osobami bez přístřeší obecně. Je důležité si uvědomit, že ne všechny osoby bez přístřeší musí či jednoduše využívají služeb Nízkoprahového denní centra a noclehárny. Důvody se různí a je nutné mít na paměti, že sociální služby jsou vždy dobrovolného charakteru.

Důležitý monitoring v zimním období

Někdo nemusí chtít zmíněné zařízení využívat např. z obavy setrvání ve větším kolektivu, jiný pro neschopnost dodržovat pravidla zařízení. Právě tyto osoby jsou jednou z cílových skupin terénních programů. Pracovníci střediska tak vyhledávají lidi, kteří obecně nevyužívají jiné sociální služby. Zejména monitorování těchto osob v zimním období má svoji důležitou roli – jde o kontrolu, zda nejsou v ohrožení života nebo není třeba jiná odborná intervence. 

Nedílnou součást služby představuje potravinová a materiálová pomoc, případně zprostředkování kontaktů a informací, aby byl člověk schopen svůj stav řešit nebo aby se situace nezhoršila. 

Jak již bylo uvedeno, osoby bez přístřeší jsou pouze jednou z cílových skupin terénních programů. V současné době se sociální služby stále potýkají s větším náporem ze strany klientů z různých sociálních kategorií, a to zejména na základě demografického vývoje obyvatelstva, ale i na základě současné ekonomické situace obecně.

Existenční přežívání a sociální izolace

V praxi se jedná o nárůst klientů z řad (zejména) osamělých seniorů, jejichž příjmy nedokáží pokrýt náklady na bydlení a živobytí obecně. Tyto osoby se v krajních případech mohou pohybovat v pásmu existenčního přežívání, trpí sociální izolací a bohužel se v některých případech potýkají s dluhy. 

Abychom nebyli pouze u obecných informací a úvah o současné socioekonomické situaci, uvádíme kazuistiku, jak např. funguje konkrétní práce s osobou bez domova, respektive s osobou, se kterou byl navázán kontakt při depistáži.

Bez dokladů, příjmu a sociálního zázemí

V praxi se jednalo o osobu, na kterou poukázala sociální kuratela. Pohybovala se na území města Příbram a bylo patrné, že nemá bydlení. V rámci depistáže bylo zjištěno, že tento člověk nedisponuje doklady, je bez příjmu a sociálního zázemí. Klient byl poučen o možnosti řešení své situace a nabídli jsme mu možnost ambulantní spolupráce (tj. že může docházet za pracovníkem přímo do kanceláře).

Již druhý den dorazil na domluvenou schůzku se sociálním pracovníkem, který s ním sestavil individuální plán, v jehož rámci byly stanoveny konkrétní cíle. V tomto případě se primárně jednalo o vyřízení potřebných dokladů, zajištění pomoci v hmotné nouzi, včetně dílčích činností směřujících k zajištění stability klienta a možnosti další prostupné spolupráce s cílem zajistit klientovi adekvátní bydlení, včetně pracovních možností. 

V průběhu spolupráce má markantní dopad potravinová a materiální pomoc. Je důležité si uvědomit, že klient v průběhu spolupráce může naprosto postrádat jakékoliv zázemí. Tedy před první výplatou či před přiznáním dávek v hmotné nouzi je nutné klientovi kontinuálně pomáhat v rámci jeho stabilizace, ale i motivace. Celý průběh spolupráce stojí na eliminaci vnějších a vnitřních vlivů – rozvod, ztráta zaměstnání, dlouhodobá nemoc, závislost na alkoholu, drogách či hraní hazardních her, finanční negramotnost (dluhy), rizikový způsob života apod. Dále také záleží na porozumění celé situaci a na přístupu klienta k tomu, zda chce něco změnit v rámci svého životního stylu a chce se někam posunout. V neposlední řadě je nutné opětovně připomenout, že spolupráce je vždy dobrovolná a zejména klient musí učinit potřebné kroky k řešení své situace. Sociální pracovník „pouze“ pomáhá způsobem, aby člověk získal vlastní kompetence k řešení své situace.

Miroslava Němcová, Tomáš Cipra
Centrum sociálních a zdravotních služeb

Terénní programy

• Adresa pracoviště: Příbram, Čs. armády 5
• Provozní doba: Po 7.30–16.00; Út 7.30–15.30; St 7.30–17.00; Čt 7.30–16.00; Pá 7.30–15.30
• E-mail: miroslava.nemcova@centrumpribram.cz; sts@centrumpribram.cz 
• Tel.: 778 751 173

Služba je poskytována bezplatně.