Ve Štěchovicích, o kterých jsme se zmínili minule, se již počíná vzdouvat další pozoruhodné vodní dílo, vybudované na Vltavské kaskádě jako první – vodní nádrž Vrané, v provozu od roku 1935.

Vranská hráz vytvořila rozsáhlou vodní plochu, historicky i dnes hojně rekreačně využívanou, dlouhou 12 km, rozšiřující se o tříkilometrovou vzedmutou část řeky Sázavy. 

V této souvislosti se zde musíme zmínit o legendárním Posázavském pacifiku, úžasné historické železniční trati Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany a dále. Vede nejprve údolím Vltavy, za Davlí pak podél Sázavy. Trať provázejí vzhledem k ohromné složitosti terénu četné výhledy na řeku, tunely a mosty, z nichž nejvýznamnější je sedmiobloukový Žampašský viadukt, druhý nejvyšší kamenný železniční most ve střední Evropě. Je zajímavé, že jako součást Posázavského pacifiku bývá jmenována také jeho dobříšská větev, oddělující se u Skochovic železničním viaduktem přes vranskou nádrž a na levém břehu pokračující atraktivním údolím Bojovského potoka, kolem Mníšku pod Brdy směrem na Dobříš. 

Městys Davle leží na soutoku řek Vltavy a Sázavy a je častým cílem turistů, vodáků či chatařů a chalupářů. Počet obyvatel (asi 1800) se během turistické sezony několikanásobně zvyšuje. První zmínka je spojována se založením benediktinského kláštera sv. Jana Křtitele (999), vzniklém na ostrově při soutoku Sázavy a Vltavy, dnes přístupném jen lodí. Naproti němu, na levém břehu Vltavy, stojí kostel sv. Kiliána, který je prý jediným kostelem v Čechách, zasvěceným právě tomuto patronovi. Historie Davle je spojena s plavením dřeva, vltavskou či sázavskou vodní dopravou a také voroplavbou. I dnes zde vidíme čilý ruch rozličných plavidel, včetně pravidelné zastávky kolesového parníku Vltava. 

Lávka pro pěší v Davli posloužila americkým filmařům při natáčení velkofilmu Most u Remagenu (1969). Režisér John Guillermin si ji vybral pro její poměrně autentickou, i když poněkud zmenšenou, podobu s původním remagenským mostem přes Rýn v západní části Německa. Filmový příběh ztvárňuje skutečnou válečnou událost, dramatickou bitvu americké zvláštní jednotky a ustupujícího wehrmachtu. Jako kompars se prý natáčení tehdy účastnila řada místních obyvatel, většinu triků zajišťovali čeští kaskadéři. 

Natáčení však v srpnu 1968 kuriózně přerušilo vojsko, a to opravdové vojsko. „Když viděla posádka sovětských tanků kousek za Prahou německou armádu, byla dost překvapená,“ uvedl režisér Vít Olmer, který si ve filmu tehdy zahrál německého důstojníka. Udiveni prý ale byli také američtí herci. „Bylo na nich vidět zděšení, protože to vypadalo, že začíná válka,“ popisuje Vít Olmer. Natáčení se pak přesunulo do Německa a Itálie. 

Pokud jste snad ještě neabsolvovali jízdu Posázavským pacifikem, je rozhodně čas k nápravě. Nabízí se trasa Praha, hlavní nádraží – Čerčany, která je považována za skutečně legendární trať českého trampingu. O víkendech zde býval nával, trempové jezdili i na střechách vagónů, dnes je účast více méně standardní, současná vlaková souprava je na dnešní dobu poněkud zastaralá (bohužel nikoli retro), ale funkční. Tato železniční trať rozhodně patří k těm nejromantičtějším v Česku. 

Jaroslav Hodrment