Na živnostenském úřadu v Příbrami pracuje od roku 1997, od loňského prosince jej vede. Jedním z aktuálních problémů, které podle Andrey Stramové živnostníci řeší, je zřízení datové schránky. Část z nich proto živnost ruší. „Jedná se především o starší generaci, tito lidé nepracují s počítačem nebo ho ani nevlastní,“ říká Andrea Stramová.

 

Jste vedoucí Obecního živnostenského úřadu v Příbrami. Mohla byste ve stručnosti představit, čím se úřad zabývá?

Od prosince zastávám pozici vedoucí živnostenského úřadu, ale pro město Příbram pracuji od roku 1995. V roce 1997 jsem začínala na oddělení registrace živnostenského úřadu. Živnostenský úřad je pověřen výkonem státní správy na úseku živnostenského podnikání, máme oddělení registrační a kontrolní. Dále máme dva zaměstnance, kteří se starají o organizování a řízení trhů, což spadá pod výkon samosprávy. Na registračním oddělení se vyřizují ohlášení živnosti a žádost o koncesi včetně oznámení změn. Podnikatelé mohou přijít osobně a pracovnice registrace s nimi formuláře vyplní. Zpracovávají také žádosti o zápis do Evidence zemědělského podnikatele – to se týká lidí, kteří chtějí hospodařit na vlastních nebo pronajatých pozemcích. Pracovníci kontrolního oddělení provádí kontrolu v rámci obce s rozšířenou působností, při které sledují, zda jsou dodržovány povinnosti podle živnostenského zákona a dalších právních předpisů, jež souvisejí s živnostenským podnikáním.

Živnostenský úřad funguje jako centrální registrační místo, což znamená, že podnikatelé mohou u nás podat přihlášku k registraci pro správce daně – finanční úřad, ohlášení pro státní správu sociálního zabezpečení a ohlášení vůči zdravotním pojišťovnám a úřadu práce. A to jak při zahájení podnikání, tak během podnikání, například když přijdou ohlásit přerušení živnostenského oprávnění nebo zrušení, tak rovnou mohou ohlásit tuto skutečnost na uvedené úřady. Čímž jim odpadá běhání po několika úřadech. Vše udělají z jednoho místa.

 

Jaký je podíl lidí, kteří při registraci potřebují konzultaci, a těch, kteří už přesně vědí, jak postupovat?

Většina lidí ví, co chce dělat, ale neznají přesný název živnosti. Ten pak upřesníme podle obsahových náplní. Při vstupu do podnikání hodně využívají centrální registrační místo. Největší úskalí je s finančním úřadem v souvislosti s oznámením vstupu do paušálního režimu a výběrem odpovídajícího pásma paušálního režimu. Pracovnice živnostenského úřadu neposuzuje úplnost a věcnou správnost těchto podání. Podnikatel si sám vybere, které údaje a kam chce odeslat. Nepodáváme odborný výklad zákonu a pravidel týkajících se například daní nebo výše odvodů na sociální pojištění. Ve finančních věcech by lidé měli kontaktovat přímo finanční úřad nebo se poradit s účetním.

 

Využívají lidé možnost elektronické registrace?

Aktuálně největší problém představuje pro živnostníky zřízení datových schránek, které probíhá od ledna a končí v březnu. Podnikatelé z toho mají obavy, a především starší ročníky nyní ruší živnostenskou činnost. Například v případech, že měli již několik let živnost přerušenou. Podle mého názoru datová schránka naopak přispěje ke snížení administrativní zátěže. Podnikatelé nebudou muset chodit osobně na úřad, ale kdykoliv z domova realizují úřední podání.

 

A nebojí se lidé spíše jiných, negativních důsledků? Třeba že jim dorazí oznámení o insolvenci.

To si nemyslím. Primárně se odhlašuje starší generace, tito lidé se bojí práce s počítačem nebo k němu nemají přístup. Mladší lidé se tolik neodhlašují. I budoucí podnikatelé budou mít zřízeny datové schránky.

 

Přes datové schránky lze tedy zřídit živnost elektronicky a vy pak fungujete jejich prostřednictvím jako centrální registrační bod?

Ano, pokud žadatel vyplní správné elektronické podání – jednotný registrační formulář (JRF) který umožňuje vytvořit podání, jak pro živnostenský úřad, tak pro příslušnou správu sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovnu nebo finanční úřad. Když podnikatel nevyplní JRF a zašle informace o přerušení, zrušení nebo provozovně prostřednictvím datové schránky, i takové podání živnostenský úřad zpracuje. Nelze ale takto zaslané podání předat na finanční úřad.

 

Kolik je dnes v Příbrami živnostníků, respektive provozoven živnostníků?

Jsme obec s rozšířenou působností, navíc u živnostenských úřadů se nemusí hlásit jen osoby s místní příslušností. S těmito předpoklady u nás vedeme 13 358 fyzických osob (data jsou platná k začátku března 2023, pozn. red.), 465 zahraničních osob, 2005 právnických osob. Provozoven je v Příbrami přibližně 1800, asi 7000 fyzických a právnických osob zde má sídlo.

 

V posledních letech jsme tu měli pandemii, potom narušení dodavatelských řetězců, následně přišel růst cen energií, vpád Ruska na Ukrajinu a vysoká inflace. Jak se vše odráží na tom, jak se daří živnostníkům v Příbrami a okolí?

Nejvíc se na fungování živnostníků podepsal covid. Lidé živnosti přerušovali. Po zjištění, že dotace získají jen na základě podnikání, je ale obnovovali. Z té doby zůstalo nejvíce přerušených hostinských činností a některých, například kadeřnických, služeb. Ke stavebním pracím jako zedničině se lidé zase vrátili. Válka na Ukrajině nebo růst cen energií spíše zvedly ceny služeb. Čekali jsme, že lidé s dočasnou ochranou z Ukrajiny, si budou zřizovat živnosti ve větší míře. Zatím evidujeme tak do padesáti podnikajících, většinou se jedná o volné živnosti bez nutnosti příslušného vzdělání.

 

Když zmiňujete covid, je jeho výsledkem zhoršení služeb pro občany? Například v podobě trvalého ukončení provozování restaurace nebo obchodu?

Paradoxně některé restaurační provozy během covidu zase otevřely a nabídly výdejová okénka. Nedomnívám se, že by se zhoršily služby pro občany. Přerušené hostinské činnosti se týkají i sezonních, letních podniků.

 

Jaké jsou další nejčastější důvody pro ukončení nebo přerušení živnostenského oprávnění?

Pokud pomineme události typu pandemie, tak jde jednoznačně o sezonní práce. Řemeslníci, kteří pracují venku, přerušují živnosti na tři nebo čtyři zimní měsíce. I tato oznámení je samozřejmě možné podávat přes datovou schránku.

 

Mají mladí lidé zájem začít živnostensky podnikat?

Nejvíce mají zájem lidé mezi 25 až 30 lety a mladší třicátníci. K těm, co přijdou hned po škole, patří kosmetičky, kadeřnice nebo zedníci. Učební obor studují se záměrem, že se pak budou věnovat vlastní praxi.

 

Je možné porovnat očekávání mladých lidí, kteří vstupovali do podnikání v devadesátých letech a v současnosti?

Dnešní mladí se rozhodují s větším rozmyslem, než tomu bylo v bouřlivějším období před koncem tisíciletí. Vědí, jak podnikání funguje a jen to „nezkoušejí“. Tím pádem u něho také vydrží. Občas se vyskytne vlna studentských žádosti o volnou činnost typu poradenství, které ale pak rychle skončí. Souvislost vidím v nějakých organizovaných náborech.

 

Jaké jsou naopak překážky k tomu, aby lidé podnikali – z hlediska nařízení a byrokracie?

Nejobtížnější je, myslím, vstup do podnikání. S podnikáním souvisí četná legislativa, ale na druhou stranu spousta informací je dnes dohledatelná na internetových portálech. Novinkou Ministerstva průmyslu a obchodu je portál živnostenského podnikání s ucelenými informacemi nejen pro vstup do podnikání. Funguje i podpora, kam lidé mohou zasílat dotazy a požadavky. Prostřednictví portálu mohou učinit i elektronická podání.

 

Pomohlo živnostníkům zrušení elektronické evidence tržeb?

Pomoc v tomto ohledu vidím pro malé a drobné podnikatele. Ti, kteří si zatím EET nezřídili, nebudou mít primární náklady na pořízení a udržování pokladních systémů či zajištění spolehlivého internetu. Podnikatelům zrušením elektronické evidence tržeb ubyla další administrativní zátěž.

 

A znamenala praxe EET třeba zhoršení služeb v malých obcích – vlivem rušení prodejen nebo restaurací?

V tomto směru jsme nezaznamenali významné rušení podnikání.

 

Provádíte také kontrolní činnosti. Zmínila byste nejčastější prohřešky živnostníků v Příbrami a jak jsou zpravidla řešeny?

Celé jedno oddělení se na úřadě zabývá kontrolami. Pracovníci kontrolují na základě podnětů a stížností občanů nebo vyžádání správních orgánů. Současně podnikatele kontaktují v rámci vlastních kontrol. Prohřešky jsou většinou drobné kvůli neznalosti, týkají se například povinnosti ohlášení nové provozovny nebo naopak jejího uzavření před tím, než k tomu dojde. Často jsou také provozovny špatně označeny. Nejčastěji jsou řešeny pokutou na místě.

 

Když se zaměříme na podněty, na co si lidé nejvíce stěžují a nakolik oprávněně?

Občas si stěžují na neoprávněné podnikání. Jen u nižších jednotek takových podnětů ročně se prokáže, že tomu tak opravdu je. Pak zaznamenáváme menší přestupky, kdy zákazníci nedostanou paragon. Spolu s Českou obchodní inspekcí jsou prováděny kontroly na základě stížností na špatné označení cenami. S policií spolupracujeme např. v případech kontrol týkajících se problémů s alkoholem a drogami.

 

Zaměstnanci občas bývají tlačeni k tomu, aby firmě fakturovali. Setkáváte se v Příbrami často s jevem označovaným jako švarcsystém?

To se pohybujeme na poli nelegální práce, řeší ho zákon o zaměstnanosti. Dozorovatelem je Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty. Pokud si třeba mladí podnikatelé stěžují, že je zaměstnavatel přijme pouze na IČO, tak je upozorňujeme na hrozbu pokuty, pokud by podnikali způsobem švarsystému.

 

Čas od času se vede diskuse, jak podporovat podnikání včetně živnostenského. Co by podle vás pomohlo příbramským živnostníkům nebo firmám, které by ve městě chtěly podnikat, platit daně a vytvářet nová pracovní místa?

Město pronajímá prostory pro podnikání, důležitými podmínkami jsou pro podnikatele dopravní obslužnost a parkovací místa. Živnostenský úřad komunikuje s okresní hospodářskou komorou a dalšími organizacemi, které pořádají různé akce pro podnikatele. Nejvíce ale podnikatelům pomůžeme podporou při vstupu do podnikání. Vysvětlováním a podáváním kompetentních informací, aby věděli, na co si dát pozor. Živnostenský úřad vykonává činnosti stanovené živnostenským zákonem a dalšími předpisy. Přestože nejsme vykladateli a neznáme podrobně další zákony, kterými jsou podnikatelům stanovené například daňové povinnosti, dokážeme poradit a navigovat, co je potřeba ještě zajistit nebo kam dojít. V Příbrami a okolí je dost středních a odborných škol, s nimiž navíc mohou podnikatelé navázat komunikaci a oslovovat studenty pro možnost budoucího zaměstnání.

 

Pod živnostenský úřad spadá také organizování trhů.

Místní podnikatele podporujeme i pořádáním trhů. Prvního dubna se uskuteční velikonoční farmářské trhy s programem pro děti. Naučí se plést pomlázky nebo budou barvit vajíčka. Vloni se osvědčila dílnička se sázením semínek, kterou bychom chtěli zopakovat během akce 20. května, a připojit další s výrobou figurek. Vše si děti mohou vytvořit zdarma a poté si odnést domů. Snažíme se spolupracovat se školami a organizátory kroužků, tak aby propagovali svou činnost na trzích.

 

Kolik prodejců se účastní příbramských trhů?

V evidenci vedeme zhruba pět set prodejců, jsou mezi nimi i „stálice“, které jezdí opakovaně.

Sortiment prodávaného zboží na trzích vychází z tržního řádu. Například na farmářských trzích se snažíme zajišťovat co nejširší sortiment prodávaného zboží přednostně místních regionálních a sezonních produktů přímo od farmářů, malých zemědělců a drobných výrobců potravinářských výrobků. Ovoce, zelenina, domácí uzeniny, pečivo, mléčné výrobky... Poskytujeme i místa k doplňkovému prodeji například zajímavých potravin ze zahraničí, tady je nutné označit zemi původu. Farmářské trhy se těší velké oblibě jak prodávajících, tak kupujících. Vzniklo i odpočinkové zázemí pro návštěvníky – stoly a lavice, kde se lidé mohou občerstvit a popovídat si.

 

Jaký je podíl místních podnikatelů, kteří prodávají na trzích?

Na farmářských trzích najdete většinou regionální prodejce. Zmiňovaných pět set kontaktů zahrnuje také prodejce, kteří se objevují i na dalších akcích v Příbrami, například na Příbramské svatohorské šalmaji. Všechny informace o sortimentu, který je možné nabízet, kdy trhy probíhají a jak se přihlásit, zveřejňujeme na webu města v sekci Obecní živnostenský úřad. Rádi přivítáme nové prodejce, kteří by si chtěli vyzkoušet prodej na našich trzích. Myslím, že máme velmi příznivé tržní poplatky, a přestože došlo k nárůstu cen energií a dalších nákladů, ceny jsme nezvyšovali. Pro letošní rok jsme pro trhy připravili novou přihlášku, kterou lze – stejně jako všechny ostatní informace týkající se trhů – najít na webových stránkách Obecního živnostenského úřadu.

 

Sazebník zůstává stejný. Kolik tedy prodejci zaplatí?

Za umístění prodejního zařízení, nepotřebuje-li prodejce elektřinu, činí poplatek 20 korun za každý i započatý metr čtvereční.

 

Kromě farmářských jsou v Příbrami pořádány běžné trhy.

Ano, pořádají se na náměstí T. G. Masaryka, náměstí 17. listopadu, Václavském náměstí a na platu u restaurace Tržnice. Jsou rozděleny podle sortimentu, což je dáno tržním řádem. Zájemci najdou informace opět na městském webu pribram.eu. Trhy jsou již dobře zavedené, k prodeji je nabízen sortiment ovoce a zeleniny, pekárenské výrobky a podobně. Na středečních trzích na náměstí T. G. M. najdou lidé jiný sortiment který nezahrnuje potravinářské zboží. Především textilní výrobky, záclony, ložní povlečení a podobně.

 

Právě nejmenší živnostníci na trzích nebo drobní soukromí obchodníci musí čelit konkurenci řetězců, kterých je v Příbrami hned několik. Je tato „nerovnost“ pro město otázkou k řešení a očekáváte, že v horizontu jednoho či dvou desetiletí nakonec malá obchodní místa vymizí?

Nemyslím si. Naopak předpokládám, že bude sílit zájem o regionální produkty a lidé se k místním obchodníkům budou zase více vracet. Svědčí o tom i rozšiřování trhů v Příbrami, které v porovnání s rokem 2019 významně narostly.

Stanislav D. Břeň

 

Označení provozoven

Provozovna musí být trvale zvenčí viditelně označena. Zahájení a ukončení provozovny je potřeba ohlásit vždy předem. 

Správné označení provozovny určené k prodeji zboží nebo poskytování služeb musí obsahovat:

• název obchodní firmy, u fyzické osoby jméno a příjmení;
• IČO;
• provozní dobu;
• příjmení a jméno odpovědné osoby.

 

 

Nejčastější prohřešky živnostníků v Příbrami

• Neoznámení zahájení a ukončení činnosti v provozovně – zahájení a ukončení provozovny je potřeba ohlásit vždy předem;
• Neoznámení adresy pro vypořádání závazků – nejpozději ke dni ukončení činnosti v provozovně oznámit živnostenskému úřadu, na jaké adrese lze vypořádat závazky;
• Neoznačení provozovny – musí být trvale zvenčí viditelně označena;
• Neoznačené zboží cenami – označit viditelně zboží cenami, zveřejnit ceník poskytovaných služeb;
• Nevydání dokladu o prodeji zboží či poskytnuté službě – podnikatel je povinen doklad vydat vždy na žádost zákazníka.

Andrea Stramová

Vystudovala Vysokou školu mezinárodních a veřejných vztahů Praha (zaměření Evropská studia a veřejná správa). Na Městském úřadu v Příbrami působí od roku 1995. O dva roky později začala pracovat na Živnostenském úřadu, kde prošla několik pozici. Od prosince 2022 je vedoucí tohoto úřadu.