Na tomto místě obvykle publikujeme rozhovor s významnou osobností. Tentokrát zveřejňujeme sérii příspěvků hned od několika osobností, jež zastupují instituce, které se v Příbrami aktuálně starají o potřeby uprchlíků z Ukrajiny. Přispěvatelé komentují dění např. v sociální, zdravotní či bezpečnostní oblasti.

 

Solidarita lidí z Příbramska byla obrovská

Našeho Dobrovolnického centra ADRA Příbram se pomoc pro Ukrajinu dotkla hned na začátku války. Z oddělení mimořádných událostí jsme byli informováni o tom, že ADRA ČR veze do ADRA Ukrajina první kamion humanitární pomoci se zdravotnickým materiálem. Na pravidelných online poradách organizace jsme každý den viděli, jak se všech patnáct našich Dobrovolnických center po celé republice zapojuje do pomoci pro Ukrajinu. 

Když se rozhodlo o tom, že v Příbrami bude Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU), tak se ADRA Příbram zapojila do společné pomoci s městem Příbram a nabídli jsme pomoc s koordinací dobrovolníků. 

Pro fungování KACPU byli zejména potřeba dobrovolníci z řad tlumočníků. Solidarita lidí z Příbramska byla obrovská a přihlásilo se nám více než 100 tlumočníků, kteří mluvili ukrajinsky. Byli to hlavně lidé, kteří pocházeli z Ukrajiny a pomáhali ve svém volném čase bez nároku na odměnu. Někteří z nich si brali i dovolenou nebo volno v práci, aby mohli pravidelně docházet a pomáhat v centru. Střídali se na denní směně po šesti hodinách a v noci sloužili „dvanáctky“. 

Další dobrovolníci byli potřeba na zajištění provozu dětského koutku nebo centrálního skladu. Přihlásilo se dalších 45 úžasných lidi. Poděkování patří také Gymnáziu Pod Svatou Horou a učitelce Evě Šálkové, která nám denně posílala studenty. Všem 145 dobrovolníkům patří obrovské díky. Velkou radost mi udělala spolupráce všech neziskovek v Příbrami. Nikdy jsem si neuvědomila, kolik je tady krásných a dobrých lidí, kteří pomáhají ostatním. 

Anna Simaková, Dobrovolnické centrum ADRA Příbram

 

Konflikt ovlivní sociální práci i společnost jako celek

Z hlediska situace na Ukrajině mi stále zůstává rozum stát a upřímně si nedovedu představit, čím tamní obyvatele procházejí, a to včetně těch, kteří jsou před válkou nuceni opustit své domovy, vše zanechat na místě a odejít do cizí země. Za CSZS města Příbram (možná i z části za sociální služby obecně) mohu konstatovat, že je všem uprchlíkům poskytována maximální podpora a součinnost, a to nejen v rámci materiální podpory. Operativně všechny zainteresované subjekty svoji činnost zvládají naprosto excelentně, a to i vzhledem k situaci, kdy se jedná o něco nového, kdy s touto problematikou (i s ohledem na počty) nemáme přímou zkušenost. Za toto patří všem zaměstnancům, kolegům, institucím, poskytovatelům či dobrovolníkům mé velké poděkování a obdiv. 

Otázkou samozřejmě zůstávají případné dopady uprchlické krize na sociální služby v budoucnu (na společnost obecně), kdy pevně věřím, že současná akutní situace snad brzy pomine. V tomto ohledu je nutné brát v potaz ubytovací kapacity, adaptaci obyvatel v rámci společnosti, podporu v rámci školní docházky, zdravotnictví a respektive všechny činnosti, které jedinci umožňují fungování ve společnosti. Je svým způsobem těžké předvídat, jak se bude celý válečný konflikt dále vyvíjet a stejně tak, jakým směrem v tomto ohledu bude sociální práce vedena. Nicméně již nyní je jisté, že sociální práce bude muset v budoucnu reagovat na výše uvedené, protože je více než pravděpodobné, že konflikt ovlivní sociální práci i společnost obecně. 

Se sociální prací souvisí to, že ve společnosti dochází k určité diverzifikaci názorů ve věci pomoci a války obecně. K tomuto musím dodat, že nikdo z nás by nechtěl zažít situaci, ve které se Ukrajina nachází a solidarita je to nejmenší, co můžeme v tuto chvíli udělat a společně se snažit, aby tato agrese byla odsouzena všemi bez rozdílu. 

Tomáš Cipra, Centrum sociálních a zdravotních služeb

 

Naší kanceláří byl sklad humanitární pomoci

Po vypuknutí válečného stavu na Ukrajině vědělo Městské kulturní centrum Příbram (MKC), že chce pomoci a být k dispozici. Starosta města Jan Konvalinka nás požádal o koordinaci základní podpory, která byla v začátku potřebná. Naší kanceláří se na několik týdnů stal sklad humanitární pomoci, kde se „sbíhala“ hmotná pomoc a pracovali dobrovolníci, zaměstnanci Centra sociální a zdravotních služeb, dobrovolní hasiči a také žáci příbramských škol. 

MKC zřídilo fungující sdílený disk, který byl a stále je určitých rozcestníkem při koordinaci a nabídce pomoci. Pořád obstaráváme zelenou linku a přípravu grafiky pro aktuální výzvy pomoci. Jsme rádi, že jsme mohli také spolupracovat a přidat ruku při rozjezdu Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině v Příbrami, kde jsme koordinovali a pomáhali nastavit funkčnost tzv. bílého stanu, kde sídlil neziskový sektor a byla vydávána pomoc uprchlíkům. 

Přibližně na měsíc jsme museli odložit naši běžnou „kulturní“ práci, ale jsme rádi, že jsme mohli pomoci potřebným. Nyní chceme opět bavit obyvatele města, i když zároveň jsme k dispozici, bude-li potřeba další výpomoc. 

Vlastimil Ševr, Městské kulturní centrum Příbram

 

 Nabídli jsme zdravotní péči i ubytování

Oblastní nemocnice v Příbrami z rozhodnutí Středočeského kraje již v prvních dnech uprchlické vlny poskytovala akutní ošetření všem příchozím uprchlíkům bez ohledu na stav jejich zdravotního pojištění. To se podařilo s vytvořením asistenčního centra vyřešit. Náš urgentní příjem stále navštěvují utečenci se svými problémy různého původu a typu. Denně takto ošetříme v průměru 4–5 dospělých denně. 

Pro ukrajinské děti jsme vyčlenili speciální ambulanci v druhém areálu nemocnice, ve které ordinuje jazykově vybavená lékařka s potřebnou specializací. Jde ovšem spíše o organizační změnu, kterou jsme chtěli ulehčit situaci na dětské pohotovosti, kde se míchaly české a ukrajinské děti s různými problémy. Dětská ambulance je otevřena zatím tři dny v týdnu, vždy dopoledne. 

Největší problém v této oblasti nastane, pokud válečný konflikt potrvá delší dobu a utečenci z Ukrajiny zde budou muset zůstat. Kromě akutních stavů bude třeba řešit i jejich chronické problémy a prevenci. Pokud se např. ukrajinské dítě bude chtít dostat do školky či jiného organizovaného dětského kolektivu, bude muset mít potvrzení od lékaře. Další problémy nastanou u očkování. Obávám se, že poté budeme potýkat s nedostatkem praktických lékařů. 

Nemocnice jako svojí další aktivitu připravila provizorní ubytovnu pro uprchlíky v bývalé administrativní budově v areálu ve Zdaboři. Zde našlo střechu nad hlavou 40 lidí, převážně ženy s dětmi a starší lidé. Podmínky zde nejsou dokonalé, ale snažíme se je stále zlepšovat a pomoci všem lidem se zapojením do běžného života. Vyhověli jsme jejich přáním na zřízení internetového připojení, vybudovali kuchyňku v přízemi budovy a v nejbližší době plánujeme nabídku práce, kdy by nám uprchlíci mohli pomáhat s údržbou obou areálů. 

Stanislav Holobrada, Oblastní nemocnice Příbram

 

Nedošlo k významné změně bezpečnostní situace

Příbramská policie se spolupodílela na zřízení KACPU v Příbrami v rámci činnosti složek IZS a dalších subjektů. Od začátku zahájení invaze na Ukrajinu provádějí policisté z Odboru cizinecké policie KŘP Středočeského kraje a kolegové z pořádkové i kriminální policie veškeré potřebné úkony spojené s evidencí a registrací ukrajinských uprchlíků, tedy i vydávají víza potřebná k pobytu na území naší republiky. Asistenčním centrem prošly od počátku jeho zřízení již tisíce občanů Ukrajiny, kteří potřebovali okamžitou pomoc. 

V Krajském asistenčním centru spolu s námi pracovali i další subjekty, které s uprchlíky řešily další neodkladné záležitosti, a to např. úřad práce, zdravotní pojišťovna či Český červený kříž, který se snažil poskytnout také materiální pomoc. Samozřejmě jsme i nadále plnili a plníme standardní úkoly spojené se zajišťováním veřejného pořádku, s dopravou, s odhalováním trestné činnosti. 

Co se týká kriminality, nedošlo v okrese Příbram k žádné významné změně bezpečnostní situace. Od 1. ledna do 19. dubna 2022 jsme registrovali celkem 505 trestných činů. Je to sice o 31 skutků více než ve srovnatelném období roku 2021, ale významný pokles jsme zaznamenali zejména u nejčastější zastoupené kriminality, a to majetkové. Pokles je zřetelný u vloupání do objektů, kterých bylo v roce 2021 nahlášeno 130, v letošním roce řešíme takových skutků 94. Výkyvy jsme nezaznamenali ani v rámci násilné kriminality, počet je téměř totožný v roce 2022 se stejným období roku 2021, a to 37, respektive 38. Na nárůstu o 31 skutků se nejvýznamněji podílí trestná činnost v dopravě, která je zjišťována při policejních kontrolách, konkrétně se jedná o řízení vozidla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky ve stavu vylučujícím způsobilost. Celková objasněnost se pohybuje v tomto období přes 30 % a žádným způsobem nevybočuje z trendu posledních let. 

Co se týká naší policejní práce, prioritou je a bude, abychom byli zejména tam, kde máme být. Tedy viditelně v ulicích, abychom mohli působit také preventivně a v případě jakýchkoliv konfliktů mohli občanům pomoci. K tomu se stále snažíme najít další a další kolegy a kolegyně, které v našem týmu potřebujeme. A domnívám se, že jako největší bezpečnostní složka státu máme co nabídnout.  

René Peták, Policie ČR Příbram

 

Adaptační skupiny pomáhají dětem vstřebat nové podmínky

Mezi příchozími z Ukrajiny je i značné procento dětí. To, co prožily a prožívají, je pro nás asi jen těžko pochopitelné, ale všichni se snažíme jim i jejich rodičům nastalou situaci ulehčit. Děti by se měly nejprve aklimatizovat a adaptovat v nových podmínkách. Pro tyto účely zřídilo město Příbram adaptační skupiny, které aktuálně fungují při Základní škole Jiráskovy sady a Základní škole 28. října a v prostorách Senior Pointu v Žežické ulici. 

Adaptační skupiny jsou určeny pro děti od 3 do 15 let a jejich náplní jsou volnočasové aktivity. Děti by v nich měly získat i základy češtiny. V adaptační skupině proto působí kromě ukrajinského pracovníka i český. Do adaptační skupiny v Žežické ulici se podařilo najít na tuto pozici ženu ovládající češtinu i ukrajinštinu. Děti mají samozřejmě zajištěné i stravování, o které se starají školní jídelny K Zátiší a ve Školní ulici. 

Podle zájmu rodičů je město připraveno otevírat další adaptační skupiny, jejich činnost je v souladu s aktuálními pokyny z ministerstva školství možná až do 31. srpna tohoto roku. Někteří ukrajinští rodiče chtěli, aby se jejich děti zařadily do vzdělávacího procesu hned, a proto se po svém příchodu do Příbrami obrátili přímo na školy. 

Do příbramských základních škol tak dochází asi stovka ukrajinských dětí. Jedná se zejména o Základní školu Bratří Čapků, která je zároveň i určenou školou pro vzdělávání cizinců, a základní školu Školní. Děti byly zařazeny jednotlivě do českých tříd, v základní škole Školní vznikla pro mladší školní ukrajinské děti i samostatná třída. Jednotky dětí se podařilo umístit i do našich mateřských škol. 

Pro ukrajinské děti je stanoven také termín zápisu, který současná legislativa umožňuje uskutečnit v termínu od 1. června do 15. července. Ředitelky a ředitelé všech příbramských základních i mateřských škol se dohodli na jednotném datu 2. června. Zápis se uskuteční v sídlech jednotlivých škol a rodiče ukrajinských dětí jsou o něm informování prostřednictvím dvojjazyčného letáku, zveřejněném na webových stránkách města i na výlepových plochách. 

Lea Enenkelová, Městský úřad Příbram

 

Nejdříve ubytování, potom jazykové kurzy

Centrum na podporu integrace cizinců (CPIC) v Příbrami (U Nemocnice 85) je jedním ze 14 center, která provozuje Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra (SUZ MV) v deseti krajích. Již na začátku války na Ukrajině zřídila SUZ MV speciální e-mailovou adresu, na kterou přišlo přes 8000 nabídek ubytování, materiální i nemateriální pomoci, které pak pracovníci center třídili a zprostředkovávali v příslušném regionu, a to až do doby, kdy Ministerstvo vnitra zřídilo web nasiukrajinci.cz, kde nyní najde informace každý, kdo pomoc potřebuje i nabízí. 

Rozhodnutím vlády bylo na konci února zřízeno registrační humanitární středisko ve Vyšních Lhotách, kterým denně procházely stovky ukrajinských občanů. S využitím vlastních, resortních i nasmlouvaných ubytovacích kapacit se SUZ MV v březnu starala až o 5000 ukrajinských občanů, především žen a dětí. Zástupci center byli vždy součástí krajských asistenčních center pomoci Ukrajině (KACPU), kde pomáhali mj. i s umísťováním potřebných do vhodného ubytování a v terénu poskytovali ubytovaným ukrajinským občanům sociální poradenství. Centra nadále organizují kurzy českého jazyka, sociokulturní kurzy, adaptačně-integrační kurzy, poskytují právní a sociální poradenství, asistenční služby a všemožně se snaží pomoci cizincům v integraci do české společnosti. Příbramské centrum po prvotní vlně žádostí o zajištění ubytování registrovalo enormní zájem o kurzy českého jazyka. Přímo pro uprchlíky otevřelo CPIC hned několik kurzů českého jazyka pro dospělé i děti. Více informací najdete na stránkách integracnicentra.cz.

Jitka Marečková, Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra

 

Dáváme lidem vstupenku do systému

Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) je nutné k tomu, aby běženci mohli legálně pobývat na území ČR a získali právní ochranu před válkou a zločiny na Ukrajině. Naše centrum bych přirovnal k pomyslné divadelní pokladně, kdy vydáváme lístky pro vstup osob (humanitárních uprchlíků) do systému, kde probíhají další dějství. Příchozí cizinci musí získat nejprve adresu např. tím, že si zabezpečí ubytování u rodinných příslušníků nebo známých, kteří v Česku už pobývají.

V první vlně přicházeli právě lidé, kteří měli na území ČR kontakty. Když mají hlášen přechodný pobyt, mohou zažádat o dočasnou ochranu, kterou vyřizují cizinecká policie a odbor migrační a azylové politiky. Nyní sílí vlna těch, kteří bydlení v Česku nemají a kteří přicházejí na základě schválené redistribuce uprchlíků, které koordinuje Národní asistenční centrum. Zprvu jim tedy musíme zabezpečit nouzové ubytování. Když jej získají, lze je registrovat a řešit další agendu. Žadatel tak získá kromě roční dočasné ochrany zdarma zdravotní pojištění, což v KACPU zajišťují dvě pojišťovny.

Přítomné je také stanoviště Úřadu práce, které podává informace, jak postupovat při výplatě humanitární dávky a seznamuje registrované uprchlíky s nabídkou zaměstnání. V KACPU jsou i zaměstnanci bankovního ústavu, kteří zdarma zřizují účty, pro efektivnější a rychlejší vyplácení zmíněných humanitárních dávek. Asistují rovněž neziskové organizace, v Příbrami zejména ADRA a Český červený kříž, které zabezpečují humanitární pomoc uprchlíků – potraviny nebo hygienické potřeby. V KACPU Příbram se nachází celkem šest stanovišť, jež uprchlíci projdou za přibližně 1,5 až dvě hodiny. Pokud při registraci zjistíme, že daný člověk je na tom opravdu špatně psychicky, zveme si interventy policie nebo hasičů, aby pomohli se zvládnutím posttraumatických stavů. 

KACPU v Příbrami se od 1. dubna přestěhovalo z kulturního domu na adresu nám. T. G. Masaryka 121. Prostory jsou vyhovující, i když bychom potřebovali větší čekárnu, zvláště když dochází k rozdělení ukrajinských příchozích z Prahy a přijede plný autobus. Vlivem stěhování se propustnost příbramského KACPU snížila z původních 400 na 200 osob denně. Na začátku dubna se počet příchozích registrovaných ustálil na přibližné hodnotě 100 osob denně, přes víkend je to asi 50 registrovaných, a to v rámci směny, která trvá od 7.00 do 21.00. K 20. dubnu jsme zaregistrovali asi 6200 uprchlíků, z toho počtu jsme ubytovali více jak 1300 osob. 

Na denní bázi KACPU řídí hasiči, resp. koordinátor z řad profesionálních hasičů. Hodně nám pomáhají dobrovolní hasiči, a to přímo na asistenčním centru, které 14 hodin denně vyžaduje přítomnost asi 40 lidí. Musí tu samozřejmě fungovat režim práce a odpočinku a celé materiální zázemí pro centrum. Když jsou uprchlíci odbaveni, dobrovolní hasiči je následně odvážejí k ubytování a asistují při zabydlení. Hasiči také drží určitou službu – pohotovost v případě ubytování v nočních hodinách přímo na KACPU a logisticky pomáhají příchozím, když si potřebují vyřídit např. dávky nebo práci. O veřejný pořádek jak v centru, tak blízkém okolí se stará PČR a MP Příbram. 

Predikce budoucího vývoje není jednoduchá. Celý systém fungování KACPU je navázán na situaci na Ukrajině a to, jak bude ruská armáda přistupovat k ukrajinskému obyvatelstvu. Lze očekávat, že přibude lidí, kteří přijdou bez zajištěného ubytování v Česku a budou potřebovat pomoc úplně od píky. Velká část současných kapacit je vázána na penziony, ubytovny a rekreační střediska, které ale mají rok dopředu nasmlouvané ubytování směřující k hlavní sezoně. Zde ubytovaní lidé se tedy budou asi částečně vracet zpátky do systému a budeme pro ně hledat nové ubytování, což předpokládá i přeregistraci přechodných adres. V této souvislosti už zjišťujeme, zdali nám budou stávající ubytovací kapacity stačit v případě dalšího přílivu uprchlíků a zároveň úbytku disponibilních sezonních kapacit. V případě nouze tak není vyloučeno zbudování nouzových přístřeší pro uprchlíky. 

Tomáš Horvát, vedoucí KACPU Příbram, HZS Příbram 

 

S ukrajinskými dětmi spolupracuje i Senior Point

Město Příbram otevřelo již tři adaptační centra pro ukrajinské děti. Jedno z nich funguje v pavilonu neziskových organizací v bývalé 8. ZŠ. A právě v tomto centru vidíme velký zájem dětí i rodičů. Děti pracují od 7.00 do 16.00 a vzhledem k rozmanitému věku od čtyř do šestnácti let je činnost s nimi jak zajímavá, tak i dost náročná. 

Přesto snahou dvou učitelek je, aby připravený program byl pro děti atraktivní a aby se v novém prostředí cítily dobře. K tomu napomáhají i zástupci neziskových organizací, kteří děti přijali velmi vstřícně a přivítali je napečenými koláči a dalšími pamlsky. 

S dětmi spolupracuje i Senior Point, který vybavil centrum hračkami, časopisy a dalšími pomůckami a před Velikonocemi s nimi připravil velikonoční tvoření a malování vajíček. Velké děti se zapojí do kurzu anglického jazyka a zúčastní se promítání o hradech a zámcích. Odměnou pro všechny je úsměv dětí a jejich zájem rychle se učit česky. 

Věra Černá, Senior Point Příbram

 

Vysoká vůle pracovat

V okresu Příbram se na kontaktní pracoviště úřadu práce v Příbrami denně obracejí stovky občanů z Ukrajiny. Za současné situace je navázána velmi úzká spolupráce se starosty měst a obcí, neziskovými organizacemi, charitou, tlumočníky, mapují se také možnosti výuky češtiny tak, aby byla co nejdříve odstraněna jazyková bariéra. 

Průběžně probíhá monitoring počtu nově příchozích ukrajinských občanů a také možnosti jejich ubytování ze strany zaměstnavatelů. Na místa s vyšší koncentrací občanů z Ukrajiny jsou vysíláni pracovníci úřadu práce z agend nepojistných sociálních dávek a zaměstnanosti s nabídkou pomoci. Tato pomoc v začátku představuje především pomoc s vyplněním žádostí o dávku humanitární pomoci, podání vysvětlení k možnosti získání zaměstnání, představení nabídky volných pracovních míst, informování o možnosti se evidovat jako uchazeč o zaměstnání nebo se stát zájemcem o zaměstnání a s tím spojené možnosti pomoci při hledání zaměstnání či možnosti absolvování rekvalifikace.

 

Podpora pro každého příchozího

Kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR v Příbrami (ÚP) rovněž administruje pro občany Ukrajiny zasažené válečným konfliktem humanitární dávku. Humanitární dávku upravuje zákon o zaměstnávání a zabezpečení občanů Ukrajiny, který tvoří s dalšími normami takzvaný lex Ukrajina a platí od 21. března. Na pětitisícovou podporu má nárok každý příchozí, a to za měsíc, kdy dostal vízum k ochraně. V případě potřeby se dá o dávku požádat i opakovaně, ale nejvýš dalších pět měsíců. O humanitární dávku je možné žádat i elektronicky na webu davkyuk.mpsv.cz. Úřad práce občanům Ukrajiny doporučuje, aby si v ČR založili bankovní účet. Kontaktní pracoviště ÚP ČR v Příbrami k 12. dubnu 2022 administrovalo přibližně 1100 humanitárních dávek pro občany Ukrajiny. 

Kontaktní pracoviště Krajské pobočky ÚP ČR v Příbrami jsou v rámci regionů neustále v úzkém kontaktu se zaměstnavateli, kteří nabízí volná pracovní místa pro cizince a oslovují další, zda nemají zájem občany z Ukrajiny zaměstnat. Také samotní zaměstnavatelé se aktivně obracejí na kontaktní pracoviště úřadu práce a nová místa hlásí. 

 

Volný přístup na trh práce

Všichni držitelé dočasné ochrany se považují za cizince s povoleným trvalým pobytem a na základě § 98 písm. a), Zákona o zaměstnanosti, získali volný přístup na trh práce a mohou vstupovat do evidence ÚP ČR jako zájemce o zaměstnání nebo uchazeč o zaměstnání podle § 22 a § 24 Zákona o zaměstnanosti. Pokud občan Ukrajiny bude mít zájem o práci v ČR, je třeba aby si našel pracovní místo a se zaměstnavatelem uzavřel pracovněprávní vztah. Dalším krokem je splnění informačních a evidenčních povinnosti zaměstnavatele o nástupu (ukončení) cizího státního příslušníka do zaměstnání v souladu s § 87 Zákona o zaměstnanosti. 

Na každém kontaktním pracovišti úřadu práce v okrese Příbram je informační tabule a přepážka, u které příchozí občané Ukrajiny dostanou veškerý poradenský servis v rámci agend úřadu práce, případně je jeho zaměstnanci nasměrují na další instituce, které jim mohou pomoci.Pracovníci z Krajské pobočky ÚP ČR v Příbrami jsou denně součástí krajských asistenčních center (KACPU). Příchozí z Ukrajiny jsou na těchto místech informováni, co pro ně může ÚP ČR udělat a jaké jsou jeho kompetence. Pracovníci ÚP ČR jim pomohou s vyplněním žádostí o dávku humanitární pomoci, podají informace o volných pracovních místech a informace o možnostech zaměstnávání v místě ubytování a předají nabídky tamních zaměstnavatelů. V rámci Středočeského kraje jsou KACPU v Příbrami, Kutné Hoře a Mladé Boleslavi. 

Souhrnné informace k možnostem pomoci občanům Ukrajiny, kteří přicházejí v důsledku válečného konfliktu do České republiky, případně v ČR dlouhodobě žijí a pracují a také zaměstnavatelům, kteří občany Ukrajiny zaměstnávají nebo zaměstnají, jsou uvedeny na webu uradprace.cz.

 

Sezonní práce jako příležitost

Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v oborech zaměřených na jarní sezonní práce, dále zaměstnavatelé hledají pracovníky v technických a dělnických oborech, ale také v sociálních službách či ve zdravotnictví. U dvou posledně jmenovaných oborů je pak vysoká šance na pracovní uplatnění i žen. 

Nezaměstnanost se stále drží na relativně nízkých číslech a počet volných pracovních míst, která zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR nabízejí, převyšuje počet evidovaných uchazečů o zaměstnání. V meziročním srovnání byla situace na pracovním trhu v březnu 2022 příznivější. Došlo k poklesu počtu nezaměstnaných, a naopak meziročně vzrostl počet volných pracovních míst. S příchodem jarního období dochází k rozjezdu sezonních prací.

 

Práce i péče o děti

Zapojení ukrajinských občanů postižených válkou na Ukrajině do pracovního procesu v ČR a většina sledovaných veličin a koeficientů zaměstnanosti a nezaměstnanosti se bude odvíjet zejména od vyřešení situace kolem péče o ukrajinské děti (získání přístupu do škol, školek, učitelé, rekvalifikace, očkování). 

Pokud nebudou ukrajinští občané (ekonomicky aktivně činné osoby – pracovní síla, EAO-PS) zapojeni do pracovního procesu, dojde k tomu, že část EAO-PS z Ukrajiny se bude evidovat na ÚP ČR jako uchazeči o zaměstnání. Může tak při rozjezdu jarních sezonních prací dojít ke zvýšení počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a nárůstu hodnoty nezaměstnanosti. 

Vzhledem k tomu, že do ČR z Ukrajiny přichází většinou ženy s dětmi, preferují spíše krátkodobé pracovní poměry, aby mohly zároveň pečovat o děti. Jejich vůle pracovat je vysoká, ale zároveň věří, že se brzy vrátí zpět do vlasti. Proto i v případě, že mají vyšší nebo specializovanou kvalifikaci, projevují zájem třeba o manuální profese.

Krajská pobočka ÚP ČR v Příbrami, Oddělení zaměstnanosti

 

Registrovaní Ukrajinci

• ČR: 304 524
• Středočeský kraj: 45 088 (14,7 % z ČR)
• Příbramsko: 3471
• Ženy: 2346 (68 %)
• Muži: 1125 (32 %)

Zdroj: Úřad práce ČR, data k 24. dubnu 2022

 

Materiál zpracoval Stanislav D. Břeň