Slider

Chytré město, chytrá Příbram

Život v Příbrami | Březen 2021

Jaká bude Příbram za několik let? Foto: Freepik

V kapse kalhot nebo kabelce nosíme smart phone, chytré telefony. Chytrá chtějí být také města, u nichž hovoříme o konceptu smart city. Jde o sídla, jejichž chod a řízení je z velké části podpořeno daty a pokročilými počítačovými algoritmy.

Pod pojmem smart city si lze představit ledacos. Jednoduše můžeme říci, že čím více je město smart (chytré, inteligentní, digitálně propojené), tím více dat produkuje, analyzuje a zpětně využívá pro svůj chod, řízení a optimalizaci nejrůznějších činností a služeb.

Data vznikají většinou díky množství senzorů, které se po městě vyskytují. Mohou se získávat například z dopravy (o průjezdu vozů ulicí), z technické infrastruktury (kotle či rozvodny elektrické energie v městských budovách) anebo z mobilních zařízení uživatelů.

 

Najít vzorec

Tato data se zpracovávají buď v místě jejich vzniku (tzv. edge computing) a/nebo putují pomocí drátů nebo bezdrátových sítí do počítačových center (případně do cloudových úložišť). Obrovské množství dat (proto se jim také říká big data, velká data) následně „schroustá“ počítač. Pokročilé algoritmy, systémy strojového učení nebo rovnou umělá inteligence se snaží z dat získat informace (či snad i myšlenky). Často lze použít statistické metody, aby se v záplavě dat dal najít nějaký zajímavý moment. Tímto způsobem například zjistíme, že ve spotřebě energie všech městských budov existuje „chybný vzorec“, po jehož odstranění (příkladně jiném sepnutí kotle nebo rozsvícení světel) ušetříme deset či dvacet procent energie.

Podobně lze postupovat v oblastech řízení inteligentního dopravního značení, provozu městské hromadné dopravy, používání veřejného osvětlení, nastavení, vytížení a škálovatelnosti počítačových sítí atd. Navíc všechny tyto systémy lze propojovat dohromady – tedy systém řízení autobusové dopravy je propojený se systémem ovládání světelné signalizace. 

Ukazuje se, že takových možností je vlastně velké množství, protože v současnosti je kdejaké zařízení opatřeno čipem nebo senzorem s přístupem do určité sítě, nejlépe pak internetu. A to ještě nejsme tak daleko, že by po Příbrami běžně jezdila autonomní osobní vozidla, autobusy nebo dodávky, které by dokázaly komunikovat nejen se silniční infrastrukturou, ale také mezi sebou navzájem, anebo s mobilními zařízeními uživatelů. Tedy nás všech. 

Příkladem jednoho z elementů chytrých měst je takzvané chytré měření (ostatně energetický management představuje stěžejní oblast, které se věnuje také stálá komise rady města pro smart city). Příbram nedávno odsouhlasila dodávku fakturačních vodoměrů za 4,5 milionu korun. Budou vyměněny v městských budovách a bytech a umožní mimo jiné dálkový odpočet spotřeby. Nejde však o jedinou funkci, kterou takové zařízení pro smart metering poskytuje. Spotřebu lze sledovat na dálku pomocí aplikace v mobilním telefonu nebo tabletu. V rámci rodiny to bývá užitečné třeba v bytě osaměle žijícího seniora. Desítky hodin nerealizovaná spotřeba vody může signalizovat potenciální nebezpečí.

 

Budoucnost za rohem?

Málokdo dnes dokáže odhadnout, nakolik je budoucnost plně integrovaných a digitálně propojených měst blízká, nebo vzdálená. Technologičtí optimisté ji vidí „za rohem“, další tvrdí, že všechno bude trvat ještě podstatně delší dobu. Každopádně na budoucnost a vizi chytrého města se připravuje také Příbram. V rámci projektu „Chytrá Příbram: zavedení konceptu start city do strategického řízení města“, na který byla poskytnuta dotace z Operačního programu Zaměstatnanost si nechala si zpracovat strategický dokument „Strategie Chytrá Příbram 2030“.

Při zavádění prvků smart city je třeba komunikovat s občany a diskutovat možnosti, jakým směrem se může upřít organizační i technologické úsilí. Výsledkem projektů v rámci smart city má být totiž město, které je mimo jiné komfortnější pro své občany. Dokument, který je zpracován na období až do roku 2030, proto už nyní zahrnuje i názory a připomínky občanů, kteří se k problematice smart city vyjádřili v dotazníkovém šetření na konci roku 2019. Ze strategie budeme čerpat v některých z následujících vydání Kahanu. 

Jednou z úvodních a podstatných částí zmiňovaného „manuálu“ je rozbor technologických vlivů, které působí na rozvoj měst. Následující přehled proto přibližuje vývojové trendy a jejich projevy, které lze v Příbrami očekávat. 

Stanislav D. Břeň 

Technologické vlivy působící na rozvoj města Příbram

 

Technologický             faktor

Vliv na rozvoj Příbrami

Průmysl 4.0:

Intenzivně řešené téma Průmysl 4.0 je diskutováno nejen z pozice Evropské unie, ale také díky iniciativě ČR. Vyvíjející se svět klade stále větší důraz na produktivitu práce, díky zavádění robotizace, digitalizace a virtualizace. Pracovní trh je postupně transformován a na lidský kapitál je kladen stále větší důraz především v oblasti rozšiřování si znalostí napříč obory. Do budoucna bude nutná změna přístupu k práci, neboť dojde k zániku určitých pracovních pozic díky kyberneticko-fyzikálním systémům, které budou vykonávat opakovanou a namáhavou práci. Namísto toho budou vznikat nové pracovní profese, využívající emociální, kreativní a mezioborový způsob práce, který bude umožňovat vyvíjení nových řešení.

Budoucnost Průmyslu 4.0 je založená  na inteligentních systémech, které budují lokální samostatnost a decen-tralizaci, vzájemnou interoperabilitu ke komunikaci napříč systémy. Také umožňují schopnost pracovat a získá-vat informace v reálném čase a orien-tovat se na služby (výrobek jako služba), zapojovat umělou inteligenci a pracovat s velkými daty.

Digitalizace:

v současné době je za velmi podstatný faktor moderní společnosti považováno využívání digitálních technologií. Tento trend je významný pro ekonomické trhy, které budou i v budoucnu významnou částí společnosti.

 

V prostředí místní samosprávy (města Příbram) je důležitý faktor digitalizace veřejných služeb a řízení úřadu (konec papírů a osobních návštěv). Rychlost odbavení klienta a vyřízení požadavku, provázanost IT systémů atp.

 

Chytrá řešení:

moderní inovativní procesy a vývoj dnešní společnosti je ovlivňován pokročilými informačními systémy, které zasahují do všech oblastí našeho hospodářského výrobního systému. Průmysl 4.0 ovlivňuje výrobní sektor, energetický sektor se zaměřuje na smart grids, dopravu a mobilitu, které jsou ovlivňovány chytrými inteligentními dopravními systémy.

 

Na veřejný sektor je vyvíjen tlak v podobě eGovernmentu a zdravotní a sociální péče je reprezentována eHealth službami. Obdobně je takto nahlíženo i z pohledu měst a regionů, které obsahují i další oblasti a zaváděním chytrých řešení mají dopad do různých oblastí společenského života. Přechod od centrálního k decentrálnímu principu řízení umožňuje přitáhnout pracovní sílu do menších měst díky bližšímu kontaktu s technologiemi. Na decentralizaci pak rostou požadavky v podobě informačního a datového propojení, které podporuje vznik datových center.

Big a open data:

díky zavádění systémů a využívání chytrých technologií dochází k větší produkci dat. Chytré technologie mohou produkovat data, která mohou být otevřená. Tedy taková data, která jsou dostupná online a mohou mít formu grafického formátu, geodatového nebo textového dokumentu. Data musí být strukturovaná, standardizovaná, strojově čitelná a přístupná všem uživatelům.

Díky otevírání a publikování dat lze přispět k tvorbě lepších služeb, zvýšení ekonomického potenciálu, ke zvýšení transparentnosti a efektivnější správě a řízení. Big data jsou generována díky takzvanému internetu věcí především prostřednictvím senzorických a chytrých zařízení produkující velké množství dat. Ty jsou ukládány v datových skladech a jsou nad nimi vytvářeny analýzy prostřednictvím definovaných algoritmů.

IoT (internet věcí):

komunikace předmětů i osob na základě využití technologií s bezdrátovým internetovým připojením, tedy komunikace fyzického předmětu s předmětem ve virtuálním světě. Vznikají výrobní systémy, které mohou být řízeny decentralizovaně.

Díky chytrému zařízení je možné sbírat velká data, která je možné zpracovávat pro různé další oblasti: např. energetika, doprava, zdravotnictví, životní prostředí atd. Do systému je zapojeno mnoho zařízení (spotřebiče, osvětlení, kamerové a senzorické zařízení), které mohou být ovládány dálkově. Principem fungování internetu věci je využívání cloudových uložišť, datových center a platforem, strojové učení s podporou umělé inteligence, chytré sklady a inteligentní systémy.

Umělá inteligence:

systémy mohou mít schopnost získávat a aplikovat znalosti, mohou také i simulovat určité jednání, chování, ale i rozhodování. Zavádění umělé inteligence umožňuje vykonávání určitých lidských činností a úkolů.

Zavádění umělé inteligence je možné využít především ke snížení chybovosti, zvýšení přesnosti, ulehčení namáhavých / rutinních činností apod. Je vhodné zavádět UI s využitím big data, IoT a řízených procesů generující data.

Bateriové systémy a ukládání energie:

k nástrojům, které se snaží řešit klimatické změny z pohledu zavedení opatření a růstu obnovitelných zdrojů, patří i možnost získanou energii skladovat.

Cílem energetického managementu města by mělo být přesouvání energie v čase, které překlenuje období nízké poptávky a období s vysokými odběry. Cílem je také regulování a omezení frekvence či zatížení. Důvodem je omezení výpadků, přetížení přenosových sítí, snaha řízení nákladů nebo plýtváním vyrobené energie.

Elektromobilita:

pohyb (vozidel) pomocí elektrické energie nebo provoz dopravních prostředků s elektrickým pohonem. Pod tento pojem patří provoz elektrických aut (elektromobilů), elektrokol, elektrických motocyklů a také hromadných dopravních prostředků, jako jsou elektrické vlaky, tramvaje, metro, trolejbusy, elektrické autobusy, elektrické lodě, elektrická letadla. Částečně pod tento pojem patří i provoz hybridních vozidel, tedy vozidel využívajících více pohonných systémů, pokud alespoň jeden z nich je elektrický.

Elektromobilita by spolu s obnovitelnou energií měla nýt součástí dopravní infrastruktury města Příbram, jenž pomáhá zmírnit změny klimatu způsobené vlivem člověka, což je nezbytným předpokladem pro trvale udržitelný rozvoj.

 

Podpora vědy a výzkumu:

cíle, na které se EU chce v letech 2021 až 2027 zaměřovat a kterými chce podporovat rozvoj, bude i ČR definovat jako svoje priority. Aktuálně definované priority EU jsou podporovat rozvoj v oblastech, jako je: výzkum, vývoj, inovace, digitalizace, mládež, kulturní a životní prostředí, podpora hranic a migrace, bezpečnost a okolní svět doplní oblasti týkající se podpory reforem a tvorby unijních rezerv zároveň a zajištění stabilních investic.

Město Příbram má možnost čerpání EU dotací a grantů na rozvoj smart city projektů, řada dobré praxe pro inspiraci. Posílení konkurence-schopnosti města.

zdroj: dokument Chytrá Příbram – zavedení konceptu smart city do strategického řízení města.

 

Líbil se vám tento článek?

ANO Ne