Čas od času slýcháme ve sdělovacích prostředcích, že ta či ona ekologická organizace zabrzdila či snad dokonce znemožnila důležitou infrastrukturní stavbu. Naposledy se to povedlo iniciativě Děti Země s dálnicí D49. Zprovoznění této strategické stavby se tak zase oddálilo a města zatížená dopravou budou trpět dál. Z mého pohledu skutečně politováníhodný stav, a to zejména s ohledem na rychlost, s jakou se v Česku dálniční síť buduje. Ne vždy se ochrana přírody setká s obecným souhlasem. 

U nás v Příbrami se také, sice v daleko menším měřítku, dostává do kolize ekologie, resp. ochrana přírody se zájmy o rozvoj území. I u nás stojí na jedné straně ekologové a zástupci místních a na druhé straně vlastníci pozemků toužících své pozemky smysluplně rozvinout. Samo město by mělo mít zájem v podstatě oboustranný. Mělo by se chtít rozvíjet a lákat k nastěhování nové obyvatele a zároveň by mělo usilovat o ochranu vzácných lokalit s výskytem chráněných druhů – třeba v nadpise zmíněného chřástala. Pozice města je v této situaci jedním slovem nezáviděníhodná. Je naprosto jasné, že vyhovění pouze jedné straně by znamenalo zklamání a frustraci na straně druhé. 

Kompromis neznamená vždy spokojenost na všech stranách, spíše přináší nejméně ztrát, o které se jednotliví aktéři tak nějak solidárně podělí. V případě lokality Fantova louka je tím kompromisem umožnění zástavby tam, kde to podle odborníků jde, a ochranu na místech, která si ji zaslouží. Více si můžete přečíst v tomto čísle Kahanu, který je tématu věnován. 

Toto číslo Kahanu je prázdninové, další vyjde až na konci srpna. Přeji vám tedy za celou redakční radu pohodové léto a spoustu skvělých zážitků! 

Jan Konvalinka
starosta města Příbrami