Před 50 lety na svém prvním zasedání v hospůdce Za Komínem v Novém Podlesí bylo „údery cechmistrovského práva“ zahájeno první zasedání, jímž byl založen Cech příbramských hutníků olovářů. Stalo se tak 27. prosince 1974.

Úvodního zasedání Cechu příbramských hutníků olovářů se zúčastnilo celkem 22 hutníků příbramské šmelcovny (hutě, tedy Kovohutí Příbram) včetně dvou žen, které byly na počátku zasedání pro pořádek povýšeny na muže, všichni byli poté po dvou letech „zkušební tovaryšské doby“ jmenováni cechovními mistry. Záměrem založení cechu bylo zejména: Utužování vztahů v kolektivu hutníků a horníků; Připomínání hutnických a hornických tradic; Udržování hutnických památek. 

Prvním Slavným, vysokým a neomylným cechmistrem (tedy představeným cechu, SVNC) byl téměř jednomyslně zvolen Miloslav Matějka, který 12 let cech řídil neopakovatelným způsobem, než cechmistrovství předal další velké osobnosti příbramské hutě – Jaroslavu Daňhelovi. 

Od počátku byl cech postupně vybavován insigniemi. Cechovní mistři časem dostali cechovní medailí, hutnickou švancaru (jejíž návrh zhotovil Jan Čáka), bílý hutnický klobouk a následně uniformu v barvách černé a červené, znázorňující rudu a oheň. Nezbytnou rekvizitou je cechovní prapor, který je v čele cechu nošen při slavnostních příležitostech.

Nápoj cechovní a nápoj zvykový

Cechovní sese (oficiální zasedání) se konaly vždy v hospůdkách v blízkém okolí, po dobrém jídle se cechovní mistři posilují nápojem cechovním (pivem) a do roku 1983 nápojem zvykovým (rumem). Pro neblahé důsledky bylo však následně od povinnosti konzumace nápoje zvykového upuštěno. 

Cech se od počátku schází obvykle dvakrát ročně na sesích, které se řídí pevně nastavenými pravidly. Hlavní z nich je absolutní pravda SVNC, jemuž nikdo odporovat nemůže, jinak se na sesi se zlou potáže. Cechovní pokladnu hlídá strážce pokladu a zápisy ze zasedání cechu provádí cechovní písař. Dvě cechovní kroniky dokumentují 50 let činnosti cechu. 

Kromě těchto oficiálních funkcí byl v historii cechu určen ke zjednávání pořádku cechovní kat vybavený důtkami, jimiž trestal nejméně ukázněné cechovní mistry. Další některá jmenování došla časem k zapomenutí. Citujme např. zápis z jednání cechu v roce 1983: 

„Pravé kontrarium ředitel podniku ve svém tradičním zahajovacím projevu hovoří o práci členů cechu, zdůrazňuje, že úkoly za 1. pololetí roku byly splněny na 53 % a že se nám mimořádně daří v ekonomické oblasti, že se snižuje výroba a zvyšuje se finanční efekt. Vyzdvihuje za to CM Prokopa, který umně manipuluje s ekonomickými nástroji a ukazateli, přičemž mu zdárně protékají ekonomické výsledky skrz prsty. Ve zvládnutí těchto žonglérských praktik mu pomáhá cechmistr (CM) Sýkora, který je nejvýš povolaný v tomto směru, protože úspěšně ukončil Vysokou školu pro lapky (ekonomickou) a získal v tomto oboru titul inženýra (potlesk). Oba pak, jak CM Prokop, tak CM Sýkora, se vhodně doplňují, vyvolávají tajemné účinky nadpřirozených sil a překonávají tak všechny ekonomické zákony a teorie. Obdivuhodně kloubí teorii a praxi a uplatňují svůj vynikající zlepšovací návrh: jak snižovat výrobu a zvyšovat výnosy... (Bouřlivý potlesk). Pravé kontrarium dále hovoří, že je nutno oba vyhodnotit, pochválit a odměnit. 

CM Prokop a Sýkora jsou pak SVNC odměněni mimořádně a na ex a povoluje se jim užívat a honosit se titulem: Cechovní šamani (Ovace) (poznámka redakce – šamani ve své prvopodstatě jsou mongolští kněží, kouzelníci, věštci, nositelé nadpřirozené magické moci a vyvolenci se schopností prostředníků mezi bohy a lidmi. Funkci šamanů převzali pak od Sibiřských etnik indiáni. Viz odborná literatura).“

Evropský den horníků a hutníků 2026 v Příbrami

Cech příbramských hutníků olovářů spolupracuje zejména s Cechem příbramských horníků a hutníků a hornickými a hutnickými spolky České republiky. Hutníky s typickými klobouky za hutnickým praporem je možno vidět na Prokopských poutích, Setkáních hornických měst ČR (která v letech 1997, 2006 a 2016 pořádala Příbram stejně jako zřejmě příští v roce 2026) či Evropských dnech horníků a hutníků v zahraničních významných hornických či hutnických městech. Tato významná událost byla uspořádána v Příbrami v roce 2016, příští toto velké setkání horníků a hutníků v roce 2026 v Příbrami se připravuje. 

Slavnou hornickou a hutnickou minulost Příbrami připomíná památník, který v místě nejstarší známé stříbrné hutě na Příbramsku slavnostně odhalily Kovohutě spolu s cechem dne 21. dubna 2011, v den 700. výročí zhotovení nejstaršího písemného dokumentu o příbramské huti. Historii hutě pak dokumentuje hutnické muzeum v příbramských Kovohutích. 

Cech příbramských hutníků olovářů má nyní 26 členů – cechovních mistrů a jednoho tovaryše, tedy čekatele na členství v cechu. Padesáté výročí od založení cechu oslaví na výroční sesi dne 13. prosince. 

Zdeněk Kunický
Cech příbramských hutníků olovářů