Příbramská waldorfská škola připravila koncertní turné s obdivuhodným provedením Kouzelné flétny. Toto dílo má řadu rovin, obsahuje scény vážné i komické, je plné dramatičnosti. Již přes 230 let je ozdobou světových operních scén. Diváky stále těší, baví, dojímá, a především k nim promlouvá díky slovům a hudbě jeho nesmrtelných tvůrců – Emanuela Schikanedera a Wolfganga Amadea Mozarta. Za pohádkovými motivy se skrývají hluboká mysterijní sdělení.

První představení bylo 9. května 2023 v Muzeu české hudby, další dvě následovala v Příbrami pro veřejnost a pro školní děti. Sólisté, sbor a orchestr tvořili žáci 7.–11. třídy Školy Rudolfa Steinera Birseck ze Švýcarska. Režie představení a scénografické ztvárnění připravili žáci pod vedením Caroliny Balmer a Joanny Keetman. Hudebního nastudování se ujali Matthias Kühn a Joanna Keetman. Dirigentkou představení byla Joanna Keetman. 

Obdivuhodná byla jednoduchá a velmi efektní scéna ztvárněná čtyřmi čtyřbokými jehlany potaženými bílým plátnem s variabilním osvětlením uvnitř. Postavením jehlanů a jejich nasvícením vznikaly dokonalé proměny na otevřené scéně. Celkové vyznění podtrhly stylové dobové kostýmy. Zpěváci nepoužívali pro zesílení hlasu mikrofony. Vzhledem k alternacím všech hlavních postav někdy režie přistoupila k zesílení hlasu druhým zpěvákem, který pouze staticky v černém oblečení podpořil příslušnou postavu. 

Vzhledem k tomu, že dílo je napsané jako zpěvohra, bylo pro diváky potěšením vychutnat si skvěle zvládnuté role i po činoherní stránce. Kouzelnou flétnu jsme mohli zhlédnout s mírnými škrty, i tak představení trvalo 2 a 1/4 hodiny s přestávkou mezi dějstvími. Mezi zpěváky bych rád vyzdvihl Aurelii Baumgartner v roli Paminy. Její sametově přirozený hlas dává tušit velkou muzikálnost a hloubku citu. Svým komickým talentem a hudebním cítěním nadchl diváky také Elia Knittl v roli Papagena. Silný moment dopřála divákům Aurea Eckinger v roli prince Tamina, když naživo s velkým prožitkem zahrála (či zahrál) motiv čarovné flétny. 

Obdivuhodná byla obrovská kázeň a pokora dětí a studentů při přípravě a realizaci takto náročného turné a takto náročného díla. Samozřejmostí byla jak švýcarská dochvilnost, tak i klid při zkouškách. Každý měl něco na starosti a své úkoly si bezchybně plnil. Díky našim švýcarským přátelům jsme mohli českým divákům z okruhu waldorfských škol, a zejména pak dětem, nabídnout zážitek z přirozeného zpěvu. Neboť žádný ze zpěváků nemá operní školení, všichni zpívali přirozeně, což na velkých operních scénách samozřejmě možné není. Pozoruhodné například je, že dvě dívky z 11. třídy zvládly vyzpívat obdivuhodné koloraturní výšky Královny noci, k tónu f3. Pro nás pedagogy se zde otevírá otázka: Kam kráčí výuka hudby v českých waldorfských školách? 

Příbramská škola je šťastná za společně prožité chvíle, navázaná přátelství mezi studenty a učiteli. A přitom pozvání navštívit Čechy s Kouzelnou flétnou vzniklo jen tak u kávy ve sborovně školy Birseck při krátkém zastavení našeho kolegia před návštěvou Goethana v říjnu minulého roku. Na tomto místě si dovolím citovat verše zpívané sborem na závěr druhého jednání: Jen láska a pravda ať vedou nás / a Světlo ať vítěz po všechen čas. 

Robert Žák
WŠ škola Příbram