Třináctý ročník Dne divadla Gymnázia pod Svatou Horou se zaměřil na téma Škola – základ života. V úvodu zazněla i básnička Školákovo trápení od Járy Cimrmana.

Posledních pár týdnů před koncem školního roku 2021/2022 zasvětili studenti Gymnázia pod Svatou Horou divadlu. Pilně pracovali na svých představeních, která obecenstvu předvedli na třináctém ročníku Dne divadla. Tato tradiční akce, která se uskutečnila za finanční podpory města Příbram, proběhla 21. června na prknech Divadla A. Dvořáka v Příbrami. 

Téma letošního Dne divadla znělo Škola – základ života. Hned po prvním představení bylo vidět, že gymnazisty velmi baví, a po ohlušujícím smíchu obecenstva bylo jasné, že i diváci se zcela jistě nenudí. Žáci jednotlivých tříd dostali možnost předvést svá představení v neotřelých provedeních. Publikum zhlédlo např. Mikulášovy patálie v muzikálovém provedení, Probudím se včera ve formě pohybového divadla nebo dramatický příběh knihy Džungle před tabulí jako operetu. Samozřejmě nemohla chybět ani poezie, kterou tentokrát obstaral Roman Káčerek s úvodní básničkou od Járy Cimrmana Školákovo trápení. 

Za celý den hráli žáci dohromady dvakrát, poprvé v brzkých odpoledních hodinách pro své spolužáky a pro zaměstnance školy, večer následně předvedli své umění také široké veřejnosti. Všechna představení byla doprovázena moderátorskou dvojicí Tobiášem Luftem a Jakubem Tesárkem, kteří se postarali nejen o zábavu, ale též o plynulý průběh večera. 

Z jednotlivých výstupů bylo zřejmé, že všichni žáci věnovali svým představením značné úsilí a po celý večer sledovali s napětím, kdo získá jednu ze tří cen, které se v závěru udílely. Jednalo se o cenu diváků, cenu odborné poroty a cenu ředitele školy. Ve druhé části programu na jevišti také vystoupili studenti z literárně dramatického oboru ze ZUŠ Antonína Dvořáka v Příbrami se svým představením Hodina H. 

Poté, co se v publiku rozlehl bouřlivý potlesk, se hlediště postupně vyklidilo a nad pódiem zhasla světla. Studenti, učitelé a diváci opustili divadlo, někteří šťastní, někteří šťastnější a někteří se slzami v očích. Avšak nebojím se říci, že vesměs odešli všichni smutní, a to nejen z důvodu končícího krásného a povedeného večera, ale i kvůli vtíravé otázce: A (kdy) bude další Den divadla? 

Jakub Krajský
Gymnázium pod Svatou Horou