Tereza Bodnárová z Judo Příbram vybojovala na European Judo Open v Praze bronzovou medaili v hmotnostní kategorii do 48 kg. Svěřenkyně trenéra Václava Sedmidubského se přitom vracela po tříměsíční pauze vynucené zraněním.

Na letošní European Judo Open v Praze ve dnech 30. září až 1. října se sjelo téměř 450 judistů z 41 zemí. Počtem účastníků tak překonal dosavadně nejobsazenější turnaj seriálu tohoto roku ve Varšavě. První den byly v UNYP Areně na programu lehké váhy. V českých barvách se v sobotu představilo celkem 12 závodníků. Jednou z největších nadějí byla Tereza Bodnárová (Judo Příbram), která již letos na European open medaili získala, když si z únorové Varšavy odvezla bronz.

Jak je tento turnaj prestižní?

Turnaj je součástí světového poháru seniorů, kterého se letos zúčastnilo 450 závodníků ze 41 zemí. Počtem soutěžících tak překonal nejpočetnější turnaj seriálu tohoto roku, který se konal ve Varšavě.

Získala jste bronzovou medaili. Bylo to náročné?

V úvodním utkání mě čekal souboj s francouzskou závodnicí Perrot. Zápas se vyvíjel dlouho nerozhodně, až dospěl do golden score, které trvalo více než šest minut. Až třetí trest pro soupeřku rozhodl o mém vítězství a postupu do čtvrtfinále, kde mě čekal nelehký zápas proti Brazilce Nascimento. Zápas nenašel po čtyřech minutách vítěze a v golden score jsem bohužel zachybovala a šťastnější tentokrát byla brazilská závodnice. Pro mě to znamenalo boj v opravách a zápas s Rakušankou Springer. Podařilo se mi zvítězit na dvě wazari, a zajistit si tak účast ve finálovém bloku.

V cestě pro cenný kov ale stála zkušená Francouzka Manon Urdiales…

Zápas byl od samého začátku velice vyrovnaný a základní čas opět nestačil k tomu, aby bylo rozhodnuto o vítězi. Zápas tedy pokračoval do golden score, které bylo extrémně fyzicky náročné. Musím říct, že domácí publikum a celý český tým mě celý zápas hnaly dopředu a v osmé minutě se mi podařilo soupeřku hodit na chvat uchi mata, a mohla jsem se tak radovat z bronzové medaile.

A pocity po zisku třetího místa?

Slovy jen těžko popsat, jaká euforie a obrovská radost ve mně propukla. Jsem moc ráda, že se mi po tříměsíční pauze, zaviněné zraněním kolene, podařilo vrátit na tatami právě takto. Jsem šťastná, že mě na turnaj přijela podpořit rodina v čele s bratrem, se kterým trénuji, a na tomto výsledku má nemalý podíl. Nechyběla také početná skupina judistů z Příbrami. Za tento výsledek jsem moc vděčná a budu se snažit, aby těchto pro mě nezapomenutelných chvil bylo více.

Co vás čeká nyní?

V současnosti se připravuji na nadcházející vrchol sezony, kterým bude seniorské Mistrovství Evropy, jež se koná na přelomu října a listopadu ve francouzském Montpellier.

Jan Hadraba
sportovní manažer Příbrami