Na konci října uplyne 85 let od slavnostního otevření sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra na Březových Horách. V základech jsou kameny z Vojtěšského dolu, Kozího Hrádku i města Stříbro. 

Počátečním impulsem pro vznik náboženské obce Církve československé husitské (CČSH) v Příbrami a na Březových Horách se staly první české bohoslužby, které před Prokopským kostelem na Březových Horách vykonal v únoru 1921 budoucí první patriarcha CČSH Karel Farský. Narůstající počet věřících CČSH na Příbramsku – při sčítání lidu v roce 1930 se počet obyvatel hlásících se k CČSH vyšplhal na 5529 – stavěl před její představitele úkol postavit vlastní kostel. Reálné obrysy začala stavba chrámu získávat v roce 1934, kdy byl zakoupen stavební pozemek v Prokopské ulici. Zhotovení plánů sboru bylo zadáno architektu Stanislavu Vachatovi, rodáku z Konětop, který se osvědčil při stavbě sboru dr. Karla Farského v Praze na Smíchově. Slavnostní položení základních kamenů se konalo 24. května 1936.

Výstavba na pár měsíců

Dne 11. května 1936 se shromáždili členové rady starších k slavnostnímu prvnímu výkopu, který na staveništi provedl farář František Kalous. Po úspěšném získání základních kamenů z Vojtěšského dolu, Kozího Hrádku a města Stříbro se v neděli 24. května 1936 konalo jejich slavnostní položení. Po vydařené slavnosti se příbramští věřící v čele s radou starších a farářem Františkem Kalousem naplno pustili do stavby nového chrámu. Vždyť původně plánovaný termín slavnostního otevření sboru byl stanoven již na 20. září 1936. Vzhledem k náročnosti stavebních prací a deštivému počasí doporučoval stavitel Stanislav Bílek v červenci 1936 otevření sboru posunout na pozdější termín, aby stavba mohla dokonale vyschnout a věž se tzv. usadit. Rada starších se nejprve usnesla slavnostní otevření odložit na 11. října 1936. Definitivní termín musel být nakonec znovu posunut až na 25. října 1936. Stavební práce vedl Stanislav Bílek a jím pověřený mistr Josef Hejl. 

Vedle samotné stavby musela rada starších zajistit veškeré vybavení interiéru sboru, který byl na návrh faráře Františka Kalouse pojmenován po Mistru Jakoubkovi ze Stříbra, druhém zakladateli husitství, jak jej nazval historik F. M. Bartoš. Profesor Kalous při pojmenování sboru vycházel rovněž ze skutečnosti, že Březové Hory bývají označovány jako Stříbrný vrch, a tak tento název „ze Stříbra“ měl upomínat na Husova přítele Jakoubka i příbramské stříbro. Nedílnou součástí většiny sborů CČSH jsou zvony. Jednání ohledně jejich odlití vedla rada starších s firmou Richard Herold, slévárna zvonů a továrna na kovové zboží Chomutov. Zástupce firmy dal nabídku na tři zvony v ceně 16 000 korun, která měla být uhrazena ve třech splátkách, což bylo členy rady starších akceptováno. Největší zvon byl pojmenován po T. G. Masarykovi, druhý zvon po J. Husovi a nejmenší po K. Farském. Dne 23. července 1936 zavěsil montér firmy Herold zvony na věž a bylo provedeno zkušební zvonění. Nic nebránilo tomu, aby se 26. července 1936 uskutečnila slavnost prvního zvonění. Další setkání spojené se stavbou sboru příbramská náboženská obec připravila na svátek Václava 27. září 1936. Tentokrát bylo spojené s otevřením devětadvacetimetrové věže a turistické rozhledny, jež byla postavena jako vůbec první v Příbrami a nejbližším okolí.

Šárovy reliéfy se zpožděním

Významnou součást umělecké výzdoby sborového interiéru tvoří díla Štursova a Španielova žáka, sochaře Václava Šáry. Jedná se především o dva reliéfy v téměř životní velikosti, jejichž zhotovení za 10 000 korun se sochařem domluvil farář František Kalous. Umělec na dílech horečně pracoval a včas je i dokončil, přesto se jejich zasazení do čelních stěn kněžiště podařilo zrealizovat – za mistrova dohledu – až krátce po slavnostním otevření sboru ve dnech 30. a 31. října 1936. Navzdory tomu byla obě díla s identickými postavami zakládajících členů náboženské obce, znázorňují přijímání pod obojí, při slavnostním otevření alespoň vystavena. V roce 1937 daroval Václav Šára do sborového kolumbária sousoší horníka a legionáře, které bylo později doplněno ještě sousoším Vavřeny a Lenky, hrdinů z Jiráskovy Filozofské historie a sousoším československých prezidentů T. G. Masaryka a E. Beneše (umístěno bylo v lodi sboru).  

Za dominantní prvek sboru byl navržen dvouramenný světelný kříž, který byl usazen za oltářem v kněžišti. Jako je křesťanství založeno na víře v trojjediného Boha (Otce, Syna a Ducha svatého) byl kříž připomínající Kristovu oběť symbolicky umístěn nad tři základní kameny sboru. Prostor kněžiště je kromě Šárových děl zarámován podélnými reliéfy z dílny Myslbekova žáka Václava Antoše, připomínají Pláč exulantů po Bílé Hoře s J. A. Komenským a Radost z osvobození 28. října 1918 s T. G. Masarykem. Na dřevěném oltáři září svícen od Jana Znoje – Modlitba za vlast, který znázorňuje horu Říp zahalenou v sepjatých rukách. V zadní části sborové lodi jsou natrvalo umístěny panoramatické hornické jesličky od Emanuela Trnky. Z galerie zní varhany zachráněné z bývalého učitelského ústavu. 

K slavnostnímu otevření sboru bylo třeba dokončit kolumbárium pro ukládání ostatků zesnulých, kterým se do sboru vchází. Dne 13. července 1936 přijel na staveniště zástupce pražské firmy Jiras a synové, aby se informoval o podrobnostech stavby kolumbária. To bylo po stavitelské stránce dokončeno v první polovině října 1936. Po připevnění bronzových pásů začali dělníci se zasazováním travertinových obkladových desek. Většina prací byla dokončena do slavnostního otevření, zcela hotové kolumbárium bylo předáno 31. října 1936.

Unikátní funkcionalistická stavba

Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra byl slavnostně otevřen za přítomnosti druhého patriarchy Gustava Adolfa Procházky 25. října 1936. Konečná kolaudace stavby se konala 9. listopadu 1936. Do zimy 1937 se dokončovala parková úprava zahrady, k drátěnému plotu s podezdívkou byly vysázeny šeříky, na zahradě malé smrky. 

Dnes je objekt sboru významným a ojedinělým dokladem čisté funkcionalistické sakrální stavby ve městě Příbrami. Ke kvalitně upravenému okolí sboru přispělo v roce 2016 umístění sochy Tomáše Zeleného z cyklu Mistr Jan Hus – Cesta ke smíření. Vertikální plastika z hořického pískovce ve tvaru kvádru s proříznutým kalichem v plamenech vhodně koresponduje s chrámovou věží i symbolikou večeře Páně Šárových reliéfů. 

Martin Jindra, ÚSTR a ÚAM CČSH