Voda pro Příbram není zdánlivě problém. Město je ve výjimečné situaci, kdy má k dispozici tři vydatné vodní nádrže v Brdech a možnost čerpání vody z Vltavy. V případě nadměrného sucha, které by letos postihlo i Příbram, nebýt vydatnějších dešťů na jaře, jsou ale i tak připraveny kroky k omezení spotřeby vody. A týká se to nejen pitné vody, ale rovněž odběrů z vodních toků a nádrží.

Problematiku vodního hospodářství v Příbrami z pohledu výkonu státní správy má na starosti Odbor životního prostředí Městského úřadu Příbram, který je zároveň vodoprávním úřadem. Vodohospodářskou problematikou se zabývá v rámci celého Příbramska (ORP – obec s rozšířenou působností). V některých případech mají kompetence jednotlivé obecní úřady, v mnoha však právě vodoprávní úřad v Příbrami.  

„Například zákaz nebo omezení odběru vody z vodovodního řadu je v kompetenci obecních úřadů i naší,“ řekl vedoucí odboru Petr Walenka a dále vysvětlil: „Pokud zákaz vyhlašuje pouze příslušná obec, tak si poradí většinou sama. Jestliže by se to týkalo většího území, potom vše řeší příbramský úřad.“ Do kompetence úřadu spadá i problematika povrchových vod, tedy vodních toků a nádrží. Například v roce 2015 byl zakázán odběr vody pro zalévání zahrádek a napouštění nádrží. „Můžeme logicky omezit či zakázat jen povolené odběry,“ podotýká Petr Walenka s tím, že mnohdy lidé realizují nepovolený odběr třeba z přiléhajícího potoka.

Lidé si dělají, co chtějí

Zkušenosti ukazují, že právě nepovolené odběry jsou hodně časté, přestože jsou prováděné pravidelné kontroly. „Mezi lidmi panuje obecná povědomost, že by měli mít odběr povolen, ale kašle se na to. Při kontrole jednotlivých vodních toků nebývá výjimkou, že dobrá polovina odebírá vodu takzvaně načerno,“ uvedl Petr Walenka.  

Co se stane, pokud lidé nedodržují předpisy? „Provádíme neplánovanou prohlídku. Potom následuje vodoprávní rozhovor, což už má formu kontroly za přítomnosti viníka – občana nebo zástupce firmy. Dále vyzveme k odstranění nezákonného stavu a dáváme pokuty,“ přiblížil postup Petr Walenka. Pokuty se pohybují v řádech jednotek tisíc pro občany a desítek tisíc korun v případě obchodních společností.

Sucho zůstává problémem

Na začátku letošního jara se z důvodu sucha schylovalo k tomu, že bude vyhlášen zákaz odběru vod v rámci celého ORP, ale díky dešťům v květnu a červnu se hladina povrchových vod podstatně zlepšila. Při rozhodování o tom, zda sucho došlo tak daleko, že je třeba zakázat odběry vody z potoků či nádrží, se vodoprávní úřad orientuje podle situace na daném vodním toku nebo ploše. „Využíváme pravidelných zpráv a monitoringu správce povodí, což je v našem případě Povodí Vltavy. Komunikujeme se starosty, jak vidí situaci, a provádíme vlastní zjištění,“ popsal postup Petr Walenka. Důležité je, aby vodní tok zachoval minimální zůstatkový průtok, v opačném případě hyne vodní fauna i flóra.  

Připravovaná novela vodního zákona se více zaměří i na sucho. „Existuje vyhláška č. 501/2006 Sb. a legislativa ke stavebnímu zákonu, ale ukazuje se, že nejsou úplně dostatečné. Snahou je legislativně lépe zajistit zadržování vody v krajině a na stavebních pozemcích,“ sdělil Petr Walenka. Z hlediska ochrany před suchem je důležité, aby vlastníci pozemků využívali srážkovou vodu daleko více, například pro zalévání nebo pro splachování toalet.

Rybník nebo tůňku?

Prostřednictvím ministerstva životního prostředí přišel stát v posledních době hned s několika podporami, jejichž cílem je zadržování vody v krajině. Týká se to zejména takzvaných velkých dešťovek. Směřují například na obce, které mohou budovat nádrže, jež pak využívají například pro zalévání obecní zeleně či nadržování vodních toků, nebo vytvářet zelené pásy pro zasakování srážkové vody. K dispozici jsou i programy na využívání dešťovky pro domácnosti. Většinou se jedná o různé typy nádrží pro hospodaření s takzvanou šedou vodou.  

Státní podpora směřuje i na zřizování rybníků, kterých však na Příbramsku vznikají pouze jednotky ročně. Mnohem zajímavější může být budování tůní. Jsou menší, mnohem jednodušší a není třeba žádné stavební povolení ani povolení terénních úprav. „Pomohla tomu novela vodního zákona, která zjednodušila projednání větších tůní. Musím říci, že toto se povedlo. Sám jsem si tůni na vlastní náklady vybagroval,“ dodal Petra Walenka.

Stanislav D. Břeň  

Úhrn srážek za celý Středočeský kraj

2015: 459 mm/rok
2016: 535 mm/rok
2017: 615 mm/rok
2018: 423 mm/rok
2019: 519 mm/rok

Zdroj: ČHMÚ

Malé vodní nádrže a tůně na Příbramsku

2018–2020: povoleno šest nových malých vodních nádrží
2018–2020: povoleny obnova či rekonstrukce 16 malých vodních nádrží
2018: vybudováno cca 20 tůní, kdy bylo požádáno o dotaci a bylo třeba vyjádření Odboru životního prostředí; malé tůně jsou bez povolení, proto jich vzniklo pravděpodobně více.

Zdroj: Odbor životního prostředí Městského úřadu Příbram