Příbram má celou škálu programů prevence kriminality, cesta k subjektivnímu pocitu bezpečí je však mnohem trnitější. „Chápu občany, kterým se nelíbí skupinky mladých lidí, protože to souvisí s pocitem bezpečí,“ říká manažerka prevence kriminality Lucie Máchová a dodává: „Zároveň bychom ale všichni měli v sobě hledat dostatek empatie, pochopení potřeb jiné generace a snažit se porozumět jejím postojům, protože to je klíč ke spokojenému soužití.“

V posledních letech kriminalita v Příbrami setrvale klesá. Jak si dnes město stojí?

Celková kriminalita v našem městě opravdu od roku 2006 soustavně klesá a dávno jsou pryč doby, kdy se Příbrami přezdívalo české Palermo. Osobně vnímám vývoj kriminality ve městě pozitivně, protože trestná činnost klesá a zároveň objasněnost trestných činů stoupá. Statistiky kriminality za jednotlivá léta zpracovává Obvodní oddělení Příbram Policie ČR a jsou uváděny v programech prevence kriminality města, které jsou zveřejněny na webu města.

Míra kriminality se snižuje celorepublikově a dalo by se říci, že i celoevropsky. Co stojí za tímto trendem?

Těch faktorů je samozřejmě několik a bylo by to nejspíš téma na odbornou práci. Osobně si myslím, že svoji roli hraje ekonomický růst, změna trestního zákoníku, ale i fakt, že v dnešní době mají občané úplně jiné možnosti, jak ochránit svůj majetek.

Nakolik míra kriminality souvisí s vlivy jako blahobyt společnosti, vzdělání, vztah populace ke kultuře či sportu nebo náboženské vyznání?

Dnes už víme, že všechny tyto aspekty se bezesporu na vývoji kriminality podílejí, ale je jich mnohem víc, například nezaměstnanost, finanční gramotnost, sociální zázemí či vrozené dispozice.

Pokud se podíváme do policejních statistik, na prvních místech stále figuruje majetková kriminalita. Zpravidla se jedná o vykrádání aut, sklepů, chat. Jak chce město snižovat počet těchto přečinů?

Majetková trestná činnost se opravdu významně podílí na celkové kriminalitě, ale není to jev, který by byl specifický jen pro naše město. Obecně lze říci, že majetková kriminalita trvale tvoří nejen v České republice, ale i v ostatních vyspělých zemích až dvě třetiny registrované kriminality. Město se snaží tento druh kriminality snižovat zejména pomocí situační prevence, tedy rozšiřovat městský kamerový systém a veřejné osvětlení, a to vše doplňuje městská policie svojí preventivní informační činností. V souvislosti s tím bych občanům doporučila velmi dobrý projekt Policie ČR s názvem „Zabezpečte se, chraňte majetek sobě i svým sousedům“, kde naleznou rady a triky, jak předcházet majetkové trestné činnosti. Zajímavé je, že projekt naleznete i v mobilní aplikaci dostupné na App Store či v Google Play.

Jak vážným problémem jsou v Příbrami drogy?

Nerada bych problematiku drog v našem městě zlehčovala, ale šířit paniku by také nebylo na místě. Drogy samozřejmě v Příbrami jsou, ale v tomto ohledu bych vyzdvihla spolupráci všech aktérů v boji s touto problematikou. Ať už je to Policie ČR, která je úspěšná v represivní činnosti, nebo neziskové organizace jako Magdaléna a NZDM Bedna, jež vykonávají terénní práci v našem městě a soustředí se na uživatele drog. Město Příbram ve spolupráci s příbramskými základními školami pořádá řadu přednášek pro děti a mládež a realizuje další protidrogové projekty. Úspěšnost těchto aktivit lze však vyhodnotit až v dlouhodobém horizontu.

Město nedávno schválilo program prevence kriminality pro rok 2021. Můžete čtenáře seznámit s jeho základními prioritami?

Tyto priority vycházejí z Koncepce prevence kriminality města na období 2019–2021 a odrážejí aktuální Strategii prevence kriminality v České republice. Celkem je stanoveno osm priorit, podle kterých jsou plánovány a realizovány jednotlivé preventivní programy. Mezi tyto prioritní oblasti patří mimo jiné zvyšovat bezpečí občanů města na veřejných prostranstvích, podporovat dlouhodobou a komplexní práci s dětmi a mladistvými a jejich rodinami, kteří jsou ohroženi rizikovými jevy, zvyšovat subjektivní pocit bezpečí občanů, podporovat preventivní informační činnost s cílem zapojit veřejnost do realizace preventivních opatření v oblasti zabezpečení vlastního majetku a v neposlední řadě zaměřit preventivní aktivity na zvláště zranitelné oběti, jakou jsou senioři a děti.

Příbram už před několika lety nastartovala několik projektů v rámci prevence kriminality. Například programy Domovníci, Asistenci prevence kriminality, Letní tábory pro děti z rizikového prostředí či Forenzní značení. Které z těch programů stále pokračují a s jakými úspěchy?

Všechny tyto uvedené projekty stále běží. Domovníci jsou součástí projektu Dostupného bydlení, jsou financované z evropských fondů a stále plní svoji preventivní úlohu. Asistenti prevence kriminality také fungují, i když zde nás trochu brzdí vhodný výběr kandidátů, kterých je málo. Letní tábory pro děti z rizikového prostředí, pobytové i příměstské, se stále realizují a počítá se s nimi i v letošním roce. Forenzní značení jízdních kol pomocí syntetické DNA realizuje město již čtvrtým rokem a je pro občany zdarma. Právě v těchto jarních měsících se znovu začíná značit, zájemci se mohou objednávat prostřednictvím městské policie na telefonu 775 855 565.

Co je program Cestou sdílení a jaké jsou jeho výsledky?

Tento projekt je určen rodinám, v nichž je dítě, které vykazuje kriminálně rizikové chování. Prostřednictvím dlouhodobé práce se snažíme tyto rodiny pozitivně ovlivňovat. Zjednodušeně lze říci, že učíme „rodičovat“. Snažíme se o to, aby si rodiče uvědomili, jaké kompetence používat v situacích, které mohou být zdrojem ohrožení zdravého vývoje dítěte. Důležitými partnery v realizaci tohoto projektu jsou odborníci z Ambulantního oddělení Střediska výchovné péče v Příbrami, díky kterým můžeme v rodinách do projektu zapojených zaznamenat pozitivní změny. Projekt realizujeme z dotace poskytované Ministerstvem vnitra.

Do budoucna by se měl rozšiřovat městský kamerový systém. Ví město, nakolik občané souhlasí s rozmísťováním kamer? Přece jen se zde setkávají bezpečnostní hlediska a osobní svoboda.

Z průzkumů pocitu bezpečí, které se realizovaly v roce 2016 a na přelomu let 2018 a 2019, je zřejmé, že většina občanů, kteří se do průzkumu zapojili, souhlasí s rozšiřováním městského kamerového systému a chápe ho spíše jako důležitý prvek v oblasti bezpečí než zásah do osobní svobody.

Možná rizika se týkají škol a školek. Jakým způsobem jsou tato zařízení zabezpečena proti neoprávněnému vstupu?

Zabezpečení proti neoprávněnému vstupu nabylo na významu po tragickém útoku ve Žďáru nad Sázavou v roce 2014, kdy se zabezpečení škol a školek začalo řešit na národní úrovni. Od této doby město jako zřizovatel udělalo kus práce. Je třeba říci, že každá škola je specifická a vyžaduje v této oblasti jiný přístup. Téměř všechny základní školy a školky mají zabezpečen hlavní vchod pomocí identifikačního média – ať už je to čipová karta nebo přímo otisk prstu. Většina škol má také nainstalovaný kamerový systém, zřízenou pozici vrátného a nastavena taková režimová opatření, která neoprávněnému vstupu mají zabránit. Z mého pohledu se udělalo maximum pro snížení rizika na nejnižší možnou míru.

Navzdory klesajícímu trendu ve statistikách mají někteří lidé v Příbrami dojem, že se situace zhoršuje. Je možné měnit tento subjektivní pocit bezpečí?

Já věřím, že ano, a také se o to snažíme, ať už je to rozšiřováním městského kamerového dohlížecího systému, veřejného osvětlení nebo činností strážníků městské policie, takzvaných okrskářů. Zpravidla však pocit bezpečí neodpovídá reálnému stavu kriminality. Když jsme na přelomu roku 2018 a 2019 uskutečnili v pořadí již třetí průzkum pocitu bezpečí, určili nám respondenti lokality, které jsou z jejich pohledu nejvíce rizikové. Pokud bychom pak porovnali nápad trestné činnosti ve městě, zjistili bychom, že si toto označení nezaslouží. Přesto je ale pocit bezpečí velmi důležitý, protože ve zkratce řečeno ovlivňuje kvalitu života v našem městě.

Při rozhovoru s lidmi občas vyjde najevo, že jim vadí třeba hlučnost mladých, případně nesouhlasí s životním stylem a spojují to s kriminalitou. Lze toto nějak měnit a patří harmonizace celospolečenského dialogu do prevence kriminality?

Dalo by se hovořit o takzvané sociální prevenci, což jsou všechny aktivity ovlivňující socializaci a sociální integraci. Chápu občany, kterým se nelíbí skupinky mladých lidí, protože to souvisí s již zmiňovaným pocitem bezpečí. A právě na tento jev se soustředí i městské programy prevence kriminality, aby pozitivně ovlivňovaly kvalitu trávení volného času mladých lidí. Zároveň bychom ale všichni měli v sobě hledat dostatek empatie, měli bychom se snažit pochopit potřeby jiné generace a snažit se porozumět jejím postojům, protože to je klíč ke spokojenému soužití.

Součástí městského programu prevence kriminality jsou přednášky pro adolescenty nebo seniory. Nestálo by za to v duchu výše řečeného připravit společná setkání pro obě skupiny?

Něco v podobném duchu jsme měli připraveno pro letošní rok. Pro seniory byla připravena přednáška pod taktovkou studentů na téma, jak se pohybovat v online prostoru a rozpoznávat dezinformace. Bohužel pandemie nám neumožnila přednášku uskutečnit.

Měla by se v rámci prevence kriminality společnost více zaměřit na posilování některých hodnot při výchově dětí nebo i ve školách?

Z mého pohledu bychom u dětí měli více vzbuzovat kritické myšlení. Podporovat je v tom, aby se o věci zajímaly a zjišťovaly si informace. Jen tak mohou dělat rozhodnutí, která pro ně nejsou nebezpečná. Hlavní úlohu hraje rodina, škola by měla být v tomto ohledu významným partnerem.

Mohou sami občané nebo firmy přispět ke zvýšení bezpečí ve městě?

Občané by určitě měli být všímaví vůči svému okolí, neměli by usnadňovat pachatelům jejich trestnou činnost například tím, že budou zbytečně ponechávat věci v autech, protože příležitost dělá zloděje. 

Stanislav D. Břeň

Lucie Máchová

Manažerkou prevence kriminality a protidrogovou koordinátorkou v Příbrami se stala v roce 2017. Do té doby působila ve veřejné správě. Vysokoškolský diplom získala v oboru Evropská studia a veřejná správa na Metropolitní univerzitě Praha.