V Příbrami funguje síť sociálních služeb pro osoby, které ztratily možnost bydlet. Co si sociální pracovníci myslí o problémech spojených s bezdomovectvím, jaké vidí jejich příčiny a možná východiska? A proč se nedaří zcela řešit problémy spojené s bezdomovectvím?

 Ryneček, Jiráskovy sady, večerky. Dočasné „adresy“ lidí, kteří přišli o zásadní lidskou potřebu v podobě bezpečí vlastního domova, mají i v Příbrami konkrétní názvy. Další dotaz z pravidelné rubriky Proč směřoval k pracovníkům sociálních služeb města a místních neziskových organizací. Ptali jsme se: Proč jsou v některých částech města stále problémy s lidmi bez přístřeší?

Někdy je to nálož

V Příbrami se bezdomovectvím zabývá městský Odbor sociálních věcí a zdravotnictví a také Centrum sociálních a zdravotních služeb města Příbram. „Chceme-li o bezdomovectví mluvit vážně, musíme přijmout, že jde o jev, který se objevuje ve všech společnostech – stejně jako prosperita nebo chudoba. Žádné město na světě ho zcela nevyřešilo,“ konstatuje Bohumila Mudrová, vedoucí oddělení sociální a zdravotní péče a sociálního bydlení Městského úřadu Příbram. Síť sociálních služeb představuje efektivní pilíř, který má nejen bránit v nárůstu počtu osob bez přístřeší, ale také pomáhá začlenit zpět do společnosti ty, které o něj již přišly. Jak ale vedoucí podotýká, stojí sociální práce na dobrovolnosti – nabízí pomoc, ale nemůže vynutit změnu. 

„Když hledáte příčinu bezdomovectví, často narazíte na hustou a provázanou spleť důvodů, které k němu jedince dovedly – například zanedbávání v dětství, duševní onemocnění, domácí násilí nebo zkušenost s trestním systémem. Někdy je ‚nálož‘, kterou osoba bez přístřeší v životě nese, tak těžká, že se při sebelepší snaze pomáhajících profesionálů změna nedaří,“ přiznává Bohumila Mudrová. Jak dále dodává, je ale většina osob bez přístřeší v Příbrami navázána na poskytované služby nebo alespoň informována, kde pomoc hledat. A jejich počet se za poslední roky nezvyšuje.

Večerky

„Problém přetrvávajícího výskytu osob s problematickým chováním v některých částech Příbrami vnímám především v souvislosti s provozovnami, které jim umožňují snadný přístup k alkoholu, a pokud se jedná o večerky, podle slov našich klientů i dalším návykovým látkám. Často za ně platí zbožím, které předtím odcizili v supermarketech. Tuto praxi klienti otevřeně přiznávají,“ říká Michaela Nesvačilová, vedoucí Nízkoprahového denního centra a noclehárny, spadající pod Centrum sociálních a zdravotních služeb města Příbram. 

Problematické situace, které ne vždy způsobují lidé bez domova, sleduje i v místě svého bydliště. Michaela Nesvačilová popisuje, co konkrétně přináší koncentrace nakupujících u jedné z večerek: „Dopady na okolí jsou výrazné. Nově opravená fasáda našeho domu je opakovaně poškozována. Lidé na ni lijí alkohol, močí a před večerkou dochází k častým verbálním i fyzickým konfliktům.“ Přivolaná policie podle ní přináší zpravidla jen krátkodobý efekt. Hlídka osoby rozežene, ale během krátké doby se situace opakuje. 

Mezi dalšími místy, kde vedoucí nízkoprahu zaznamenává osoby s problematickým chováním, jsou Jiráskovy sady a zastávky autobusů: „Obvykle se jedná o dva muže, kteří jsou našimi klienty. Občas se k nim někdo přidá. Vyhledávají frekventovaná místa, kde se stále něco děje a oni rádi pozorují ruch. Navíc mají možnost něco vyžebrat.“ V denním centru a noclehárně přitom najdou lidé bez domova potřebné zázemí – jídlo, ošacení, možnost hygieny a přespání. „Stejně se vracejí na zmiňované lokality, protože zde mají zábavu, a navíc mohou neomezeně konzumovat alkohol,“ dodává Michaela Nesvačilová. 

Policejní orgány řeší narušování veřejného pořádku, ať už se jedná o kohokoliv. „Bezdomovectví jako takové není trestné. Mezi represivními a pomáhajícími složkami dochází ke koordinované spolupráci tak, aby byla udržována rovnováha mezi ochranou veřejného pořádku a respektem k lidské důstojnosti,“ doplňuje Bohumila Mudrová.

Z terénu

V rámci terénní práce si v příbramské organizaci Magdaléna, která se primárně věnuje lidem se závislostmi, všímají přesunu osob bez přístřeší do různých lokalit ve městě. „S životem na ulici se často pojí řada problémů jako požívání alkoholu a dalších návykových látek, žebrání, agresivní chování. Vše ve veřejném prostoru, protože jiný osoby bez přístřeší nemají. Nejde tedy o to, že v některé časti Příbrami se osoby bez domovy chovají bezproblémově a v jiné části nikoliv. Zvýšený pohyb těchto lidí sledujeme tam, kde je dostupný alkohol, kde je velká frekvence lidí umožňující příležitosti k žebrání a kde jsou k dispozici toalety,“ sdílí zkušenost Magdaléna Chaloupková, vedoucí kontaktního centra a terénního programu Centra adiktologických služeb Magdaléna. 

Terénní služby poskytuje v Příbrami také Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Bedna. Jak předesílá jeho koordinátorka Kamila Zelená, s lidmi bez domova, jak tuto definici chápe veřejnost, prakticky nepracují. U řady klientů NZDM Bedna se ale jedná o tzv. skryté bezdomovství a potenciální bezdomovství. 

„Situace lidí bez přístřeší v Příbrami i kdekoli jinde je obecně složitá a dlouhodobě se cyklí. Mnozí z nich se ocitli na ulici po sérii životních krizí, navíc ulice má svá vlastní pravidla, která se často výrazně liší od etických norem většinové společnosti. Člověk, který dlouhodobě přežívá v extrémních podmínkách, což bezdomovství rozhodně je, postupně ztrácí cit pro běžné sociální hranice. To může vést ke konfliktům nebo chování, které veřejnost vnímá jako problém,“ uvádí Kamila Zelená. 

Podle Magdalény Chaloupkové ne každý využije podporu v síti nabízených sociálních služeb a odhodlá se ke změně. „Pro někoho jde o opuštění komfortní zóny, kterou pro něj život na ulici představuje. Pokud se jedná o kontaktní terénní práce, jsou terénní pracovníci nositeli hodnot, které zastává většinová společnost. Na osoby bez přístřeší působí nenásilnou formou, aby i ony tyto normy respektovaly,“ vysvětluje vedoucí. 

Kamila Zelená zároveň upozorňuje, že přístup sociálních služeb není vždy dostatečně nízkoprahový: „Některé služby jsou podmíněné pravidly. Lidé v akutní krizi je ale nedokážou naplnit a také přístup sociálních pracovníků nemusí vždy vytvářet prostor pro navázání dobrého vztahu, který je základem jakékoli další práce. A tak se ocitají mimo systém pomoci. Bez stabilního kontaktu a důvěry se problémy prohlubují a opakují.“

Důstojnost a spolupráce

„Veřejnost pak často poukazuje na samotnou existenci lidí bez domova jako na problém – nikoli na konkrétní chování, ale na jejich přítomnost. To svědčí o hlubší nesnášenlivosti, která se projevuje například v odmítání, stigmatizaci nebo v tlaku na jejich ‚neviditelnost‘. Místo hledání řešení se tak někdy vytváří tlak na vytěsnění,“ pokračuje Kamila Zelená. Pokud podle ní chceme situaci skutečně měnit, jsou potřebné nejen funkční a dostupné služby, ale i větší míra porozumění, trpělivosti a ochoty vidět v lidech bez domova především lidské bytosti – s příběhem, potřebami a právem na důstojnost. 

„Je pochopitelné, že by si veřejnost přála, aby bezdomovectví zcela zmizelo nebo aby existovalo jeho snadné řešení. Realita je složitější, protože se jedná o dlouhodobý strukturální problém. Musíme přijmout, že skutečná řešení vyžadují odbornost a koordinovanou spolupráci všech zúčastněných. A ta v našem městě probíhá,“ uzavírá Bohumila Mudrová. 

Stanislav D. Břeň 

Kam se obrátit o pomoc

Základní pomoc lidem bez přístřeší poskytuje Centrum sociálních a zdravotních služeb města Příbram, konkrétně tzv. Nízkoprahové denní centrum a Noclehárna. Nachází se na Rynečku (Čs. armády 407) a je otevřeno každý den – centrum denně od 10.00 do 17.00 a noclehárna rovněž denně od 19.00 do 7.00. Tel.: 326 551 711; e-mail: nizkoprahovecentrum@centrumpribram.cz.

Vyšlo v předchozích číslech

• 11/2025: Proč (ne)stavět na Fantově louce?
• 10/2025: Potkani a holubi: proč zůstávají nejpočetnějšími obyvateli Příbrami
• 7–8/2025: Proč je malý zájem o parkovací dům
• 6/2025: Proč v centru ubývají menší obchody
  
  Více v archivu na kahan.pribram.eu