Stav příbramského aquaparku je dlouhodobě problematický. V posledních letech přibylo podle Sportovních zařízení města Příbram mnoho technických závad na zařízení, instalacích i samotné budově. V lednu zastupitelé schválili navýšení cenového stropu pro rekonstrukci na 350 000 000 korun. Dalším krokem je výběrové řízení na zhotovitele.

Příbramští zastupitelé v polovině ledna odhlasovali zvýšení limitní nabídkové ceny pro rekonstrukci příbramského aquaparku na částku 350 000 000 korun. Vedení města argumentovalo především zvýšením cen stavebních materiálů a prací v posledních měsících.  Z předběžných tržních konzultací, které město Příbram zadalo na sklonku loňského roku, je patrné, že upravený projekt rekonstrukce aquaparku by nebylo možné uskutečnit bez cenového navýšení. „V rámci předběžných tržních konzultací se nám k projektu vyjádřily čtyři firmy. Závěrem bylo doporučení zvýšení limitní nabídkové ceny o 10 až 15 procent. O zmíněném navýšení jednali zastupitelé, kteří schválili navrhovanou částku 350 milionů korun bez DPH,“ informoval starosta Jan Konvalinka.

Zdržení a vyšší ceny

Během lednového zasedání vystoupilo také několik opozičních zastupitelů, kteří vedení města kritizovali za údajné průtahy při přípravě rekonstrukce. To podle nich vedlo rovněž do stavu, kdy se město musí vypořádat s vyššími cenami. Vedení radnice oponovalo tím, že bylo třeba dodržet všechny zákonné nároky a lhůty a počkat i na vypořádání námitek ze strany některých stěžovatelů. 

Shoda napříč zastupitelstvem naopak panuje v tom, že rekonstrukce aquaparku je nevyhnutelná. Již před zasedáním zastupitelstva stav areálu komentoval Jan Slaba, ředitel Sportovních zařízení města Příbram (SZM), které mají budovu ve správě. Poukázal na dlouhodobé problémy se zatékáním do budovy, úniky tepla přes okna, dosluhující technické vybavení či nevyhovující rozvody vody a odpady. To vše vede k častějším poruchám a nutným opravám. „Je více než jasné, že tento trend se bude dále prohlubovat. Takřka každá závada vyžaduje nyní neúměrnou finanční zátěž a počet firem, které jsou ochotné za opravy ručit, se rovná téměř nule,“ uvedl Jan Slaba.

Stále náročnější opravy

V loňském roce se například opravovala výrazná část vybavení sauny, kdy stav dřevěného nábytku a celé potírny nevyhovoval z bezpečnostního hlediska. V sauně se dále objevují technické problémy spojené se špatným průchodem odpadních trubek či nedostačující elektroinstalací pro současná saunová kamna. Potíže působí také systém odvětrávání sauny. Komplikovanou opravou prošla parní kabina, kde vyvstal problém s elektroinstalací, a v toboganech byly vyspraveny výtluky a praskliny. „Toto všechno jsou opravy, které řeší aktuální problémy a provozuschopnost z krátkodobého hlediska. Potom jsou tu problémy, takzvaní strašáci ve skříni, které nejsou na provozu zprvu vidět, ale jsou časovanou bombou,“ řekl ředitel SZM. 

Kromě stavebních problémů upozornil na celkově zastaralou technologie čištění vody (pískové filtry, čerpadla, trubky, ventily, UV lampy či netěsnící nádrže). „Vyměňovat tyto komponenty jednotlivě, tedy postupně, a navíc v prostorech, které stavebně nevyhovují, trpí korozí a praskáním zdiva, nemá ve výsledku kýžený užitek. Bohužel jsme se ale také dostali do fáze, že některá zařízení už nelze ani opravovat. Velmi často se potýkáme s protékajícím nebo naopak nepropustným potrubím, promáčeným zdivem či selháváním systémů,“ doplnil Jan Slaba. Velkým problémem je únava stavebních materiálů, vlivem čehož se např. odlepují dlaždičky nebo opadává omítka. 

Po lednovém rozhodnutí zastupitelstva by nemělo již nic bránit stanovení zadávacích podmínek a vypsání veřejné zakázky. Rekonstrukce by pak mohla začít v polovině letošního roku. 

Stanislav D. Břeň