Hornické muzeum Příbram, příspěvková organizace zřizovaná Středočeským krajem, navazuje na činnost někdejšího Krajinského muzea v Příbrami založeného před 140 lety, roku 1886, a dále podnikového muzea existujícího od poloviny 19. století při ředitelství zdejších dolů na stříbro a olovo. O vznik muzea se v roce 1886 zasloužil řídící učitel Ladislav Malý (1862–1956), vlastivědný badatel, publicista, přítel a blízký spolupracovník průkopníka českého muzejnictví Vojtěcha Náprstka (1826–1894). Později došlo ke spojení obou muzeí v jediné, jehož pokračovatelem je nyní Hornické muzeum Příbram, p. o.

U zrodu novodobé podoby této paměťové instituce stál ve 2. polovině 20. století přední montánní historik Jiří Majer (1922–2008) působící řadu let v NTM Praha, který přišel s myšlenkou na zachování hlavních báňských staveb, provozů a části historického podzemí v Příbrami-Březových Horách. Po ukončení těžební činnosti roku 1978 k tomu skutečně došlo a následně zde vzniklo muzeum, které je nyní počtem prohlídkových areálů s více než sedmdesáti stálými expozicemi umístěnými v 60 objektech jedním z největších hornických muzeí v České republice a zároveň i v Evropě. Přibližuje návštěvníkům bohatou montánní minulost spjatou s rozsáhlou exploatací v příbramském stříbrorudním revíru, uranovém ložisku, podbrdské železářské oblasti i s těžbou zlata a kamene ve středním Povltaví. V 19. a 20. století dosáhla zdejší báňská činnost evropského, v mnohých směrech i světového významu. 

Nejstarší část muzea se nachází v areálu historické Ševčinské šachty zaražené roku 1813 na místě staršího dolu z 16. století. Kouzelná industriální architektura Malakov tohoto dolu se v roce 2007 dostala ve výtvarné podobě dokonce na platidlo. Česká národní banka vydala zlatou minci v nominální hodnotě 2500 Kč, na jejíž jedné straně je právě silueta této národní kulturní památky. K nedalekému dolu Vojtěch doveze návštěvníky muzea hornický vláček. Ve vojtěšské jámě založené roku 1779 bylo v roce 1875 dosaženo světového prvenství 1000 m svislé hloubky za pomoci jediného těžního lana. Dominantou strojovny vojtěšského dolu je parní těžní stroj Breitfeld & Daněk z roku 1889, s částí zařízení z roku 1873, nejstarší v rudném hornictví na území České republiky. Sousední důl Anna z roku 1789, svého času nejhlubší v Evropě, nabízí k prohlídce několik okruhů historického podzemí. Mimo jiné jízdu důlním vláčkem Prokopskou štolou až k ústí jámy Prokop z roku 1832, hluboké 1600 m, nejhlubší v revíru a třetí nejhlubší v republice. Příbramské muzeum je jediné v Evropě umožňující turistům nahlédnout do takto hluboké šachetní jámy.  K nejvzácnějším exponátům zde patří národní kulturní památka, parní těžní stroj Breitfeld & Daněk z roku 1914, ve své vývojové řadě poslední, který sloužil až do ukončení těžby stříbra a olova v revíru roku 1978. 

Velkým lákadlem je další důl s názvem Drkolnov z roku 1836, v jehož nitru se nachází vodní kolo o průměru 12,4 m k pohonu důlních zařízení. Je možné se k němu dostat buď horizontální tzv. přívodní štolou nebo 51 m dlouhou šikmou štolou – úpadnicí, v níž je nainstalována skluzavka, což se stalo oblíbenou atrakcí pro malé i velké fandy hornictví. Kolo je jediné dochované na území ČR a mimořádně hodnocené i v zahraničí. 

Kromě areálů v Příbrami-Březových Horách se muzeum prezentuje pěti pobočkami situovanými v okolí města, v lokalitách dotčených též báňskou činností. Jedná se o Skanzen Vysoký Chlumec, Muzeum zlata Nový Knín a Muzeum Křížovnický špýchar v Prostřední Lhotě. Dále Památník Vojna Lešetice a Muzeum Uranový důl Bytíz přibližující navíc problematiku politických vězňů komunistického režimu a těžbu uranové rudy. Vzhledem k charakteru expozic obsahujících uran bylo Hornické muzeum Příbram zařazeno na soupis fyzické inventury Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v Praze, Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve Vídni a inspektorů Evropského atomového společenství (Euratom) v Lucemburku, a to jako jediné muzeum na našem území. 

Příbramské muzeum získalo díky svým aktivitám orientovaným zejména na záchranu a následné zpřístupnění veřejnosti montánních památek několik ocenění. Zvítězilo například v soutěži Gloria Musaealis, opakovaně obdrželo titul Český permon roku, stříbrnou medaili z Mezinárodního setkání hornických měst Evropy v německém Freibergu, Zlatou pamětní plaketu Českého báňského úřadu atd.  

Po roce 1989 věnuje mimořádnou pozornost také mezinárodní spolupráci. Například putovní výstavy o dějinách příbramského hornictví a tradičních havířských betlémů byly k vidění na četných místech v Německu, Rakousku, Francii, Beneluxu, Itálii, na Slovensku nebo v Polsku. Letos je výstava v Technisches Denkmal Zieglelei Hundisburg, SRN. 

V roce 2001 bylo muzeum slavnostně přijato do Středoevropské unie technických muzeí (MUT) a od roku 2010 je členem Deutscher Museumsbund (německá obdoba AMG). 

V mezinárodním kontextu jsou vysoce hodnoceny zejména mineralogicko-geologické sbírky ze zdejšího stříbrorudního revíru i uranového ložiska, dále unikátní parní těžní stroje, již vzpomínané vodní kolo dolu Drkolnov, expozice o protikomunistickém odporu a uranovém hornictví v Památníku Vojna a v Muzeu Uranový důl Bytíz, doklady o montánní činnosti spjaté s těžbou a zpracováním zlata prezentované v Muzeu zlata v Novém Kníně, o životě v malebném středním Povltaví zachycené v Křížovnickém špýcharu v Prostřední Lhotě, jedinečné lidové stavby ve Skanzenu Vysoký Chlumec a mnoho dalších. 

Hornické muzeum Příbram prošlo za uplynulá léta řadou proměn a zařadilo se mezi důležité paměťové instituce. V letošním roce je mimo jiné spolupořadatelem Setkání hornických měst a obcí ČR a Evropského dne horníků a hutníků 12.–14. června v Příbrami. 

Josef Velfl
Hornické muzeum Příbram