Pohledem zastupitelů: Co se (ne)podařilo

Současné volební období pomalu končí. Redakce Kahanu oslovila všechny příbramské zastupitele a zastupitelky s následující anketní otázkou: Co se během uplynulých téměř čtyř let Příbrami podařilo i nepodařilo. Co hodnotíte pozitivně i negativně? A jak jste ke konkrétnímu řešení přispěl(a)? První část ankety jsme publikovali ve vydání 3/2022, nyní ji uzavíráme závěrečnými příspěvky. Reakce jsou řazeny podle časové posloupnosti jejich odevzdání.  

 Příbramské čekání na Godota

Jan Schneider: Pomalu se blíží konec volebního období a je na místě začít rekapitulovat čtyři roky práce současného zastupitelstva, především vládnoucí koalice. Pozitivně vnímáme naše přičinění k zastavení rozprodávání městského bytového fondu, a to především v Pivovarské ulici a také v městském domě na rohu ulicí Milínské a Špitálské, tzv. Špalíček. Bytová politika je jedno ze stěžejních témat, které se musí intenzivně řešit. Mělo by být našim cílem podpořit smysluplnou výstavbu bytů a pomoci tak z části moderovat trend bydlení v našem městě, čemuž ovšem rozprodáváním bytového fondu skutečně nepomůžeme.

Smysluplné nakládání s bytovým fondem a dialog s developery může být cestou, nicméně nelze říci, že musíme stavět za každou cenu, výstavbu je třeba vždy pečlivě zvážit a zodpovědně posoudit. Pozitivním změnám bude patrně i nakloněna nová stavební legislativa, nicméně je třeba, abychom na to byli perfektně připraveni. Měli bychom se zasadit o to, aby pravidla výstavby byla jednoduchá, srozumitelná a reflektovala specifika našeho města. Celorepublikový trend je navzdory stavu ekonomiky po pandemii nakloněn výstavbě nových bytů, my se musíme jen přizpůsobit rostoucí tendenci výstavby.

Negativně vnímáme rekonstrukci příbramského aquaparku. Navzdory tomu, že projekt byl připraven již od roku 2018, tak se současnému vedení města nepodařilo s projektem nikterak pokročit a pouze tím přispělo ke vzniku zajímavé úměry – čím déle čekáme, tím dražší a menší projekt dostaneme. Čekání na rekonstrukci se tak stává pro Příbramany čekáním na Godota.

Přebytkové hospodaření i mnoho investic a oprav

Martin Buršík: Město nemá dluh, k 31. lednu 2022 drželo hotovost 362 milionů korun, hospodaří podle ratingových agentur dlouhodobě velmi dobře (rating B+). Příbram zlepšila transparentnost v hospodaření díky veřejnému projednávání návrhu rozpočtu a profesionálnější tvorbě rozpočtu. Zvýšili jsme výnosnost z vkladů volných financí: v letech 2014–2018 to bylo 342 000 korun, v období 2019–2021 5,9 milionu korun. Město je finančně připraveno realizovat rekonstrukci aquaparku, zkapacitnění čistírny odpadních vod a vybudování několika parkovacích domů v nejvíce poptávaných místech.

Bylo vybudováno parkoviště v ul. Legionářů, zpevněné parkování v ul. Březohorská a desítky dalších zpevněných parkovacích míst po celém městě. Připravujeme parkovací systém zvýhodňující rezidenty města oproti přespolním. Projekt, který významně zlepší podmínky pro parkování a jenž je časově náročný na přípravu, by měl být spuštěn nejpozději v roce 2023.

V oblasti čisté dopravy jsem inicioval vytvoření tzv. cykloskupiny, realizovali jsme první větší cyklotrasu Nový rybník – Drkolnov, nakoupili jsme elektrokola pro zaměstnance a tento rok by mělo být osazeno 300 nových cyklostojanů a měly by vzniknout kolárny v základních školách.

Inicioval jsem a prosadil realizaci vybudování kanalizace a opravy vodovodu a komunikací v Lazci v roce 2021. Nadále usiluji o dovybudování kanalizace i v Kozičíně. Příbram včetně osad by měla být odkanalizována. Díky po letech adekvátním investicím a opravám vodohospodářských sítí ve městě se o desítky procent snížily úniky pitné vody z vodovodních řadů. Dále jsme revitalizovali pěší zónu Cíl, ul. Gen. Kholla, aktuálně probíhá rekonstrukce ul. Na Leštině – I. etapa včetně výměny zastaralých a nekapacitních vodohospodářských sítí.

Z důvodu pandemie se velmi prodloužily přípravy velkých projektů rekonstrukce aquaparku a ul. Prokopská, které jsou nyní konečně připraveny a budou realizovány v tomto roce. Dále jsme v tomto volebním období započali práce na rekonstrukcích rybníků a vodních nádrží ve městě. Kromě úpravy Čekalíkovského rybníka byla vloni opravena i nádrž na Nové Hospodě, nyní se opravuje Kaňka.

Nekonečný příběh rekonstrukcí

Jakub Hušek: Když to vezmu čistě jen za sebe, v Příbrami se nepodařilo prakticky nic nového. Není těžké porovnat vedení minulé radnice s tím současným, protože to je nebe a dudy. Nové vedení předvádí pouze standardní a udržovací provoz města. Žádné rozvíjení se nekoná. Ano, polovinu volebního období se potýkáme s covidem, ale to nemění nic na tom, že se nic neděje. Nic se nevybudovalo, nic se nevymyslelo, nic se nedodělalo. Nemám tímto na mysli běžné investice jako opravy chodníků a silnic, ale velké projekty, jako jsou aquapark nebo startovací byty. Vlastně celou bytovou politiku města. Prokopská ulice? Nekonečný příběh. Ulice Rudná, Šemberova a Pod Struhami? To samé. Co se mi naopak líbí a velice chválím, je přístup vedení radnice ke sportu. Snahu vložit z rozpočtu města stejný objem peněz do sportu, jako tomu bylo v letech minulých, beru jako velice kladnou.

Máme lidi odpovědné za smart city i energetický management

Roman Mráz: Vlivem pandemie a s tím souvisejících opatření byla část volebního období provázena zkouškou houževnatosti nás všech. Z pohledu toho, co se nepovedlo a velmi mě trápí, je dosud nespuštěná rekonstrukce aquaparku v Příbrami. Na začátku volebního období jsem věřil, že po čtyřech letech už bude nový aquapark stát, nicméně vlivem různých obstrukcí, situace na trhu a dalších průtahů tomu tak bohužel není.

To, co se naopak podařilo i za mého přispění, jsou zdánlivě malé, nicméně velmi důležité milníky v oblasti smart city. Nově vzniklá komise se musela čelit konfliktu k běžícímu projektu Strategie Chytrá Příbram 2030, do kterého nebyla ambice zásadněji zasahovat. Od začátku působení jsme apelovali na nutnost obsazení odpovědné osoby za smart city v rámci městského úřadu, což se podařilo alespoň na poloviční úvazek v září loňského roku. Považuji to za jasný signál, že Příbram to se smart city myslí opravdu vážně.

Poměrně detailně byla nastavena očekávání v oblasti energetického managementu městského úřadu, kde cítím velký prostor pro aplikování chytrých řešení za účelem citelných úspor na energiích. V budoucnu dává velký smysl tuto oblast ještě více rozvinout s novým energetickým manažerem Městského úřadu Příbram.

Když shrnu objektivně to, o co jsem se snažil a stále snažím: chci, aby město bylo vždy vlastníkem posbíraných dat, nestalo se zajatcem dodavatelů chytrých řešení a vždy se zaměřilo na přínos cíle pro spoluobčany.

Mnoho dokončeného, mnoho zahájeného

Zorka Brožíková: Bylo uskutečněno mnoho nákladných projektů, např. zkapacitnění „Stoky V“ nebo řešení nevyhovujících tlakových poměrů v Orlově, rekonstrukce vodojemu Husa, vybudování kanalizace v Lazci či domácích ČOV v Zavržicích a Bytízu. Pokračovalo se v budování tzv. Zelené páteře města. Byla dokončena výstavba Junior klubu, Sezam bistra a dalších staveb na Novém rybníku, v blízkosti je nové psí hřiště. Hotova je rekonstrukce Čekalíkovského rybníka, bude pokračovat revitalizace okolí.

Mezi důležité projekty patří: rekonstrukce opěrné zdi Spartaku, hlediště divadla, psího útulku, střechy zimního stadionu, pěší zóny Cíl, zkapacitnění parkoviště v ul. Legionářů, bezbariérový přístup do a ke kulturnímu domu, dokončení půdní vestavby ZŠ 28. října i plochy u sběrného dvora včetně oprav okolních komunikací. Nepodařilo se realizovat kruhový objezd v ul. Osvobození a nová parkovací místa.

V oblasti školství považuji za úspěch zvládnutí online výuky v pandemii, zpracování analýzy ZŠ z hlediska jejich kapacit, uskutečnění panelových diskuzí k budoucnosti příbramského školství. Radost mi dělá připravenost na změny Rámcového vzdělávacího programu platné od září 2023, jež znamenají potřebu nových odborných učeben. Po rozboru podmínek a možností škol došlo k dohodě o přípravách projektů pro IROP. Město investovalo nemalé prostředky do oprav, údržby a rekonstrukcí škol, jež lze hodnotit jako dosud nejvýznamnější. V oblasti kultury byly zřízeny Městské kulturní centrum a nové Informační centrum.

Na úseku sportu byl zpracován Plán rozvoje sportu města Příbram do roku 2030 a jeho Akční plán na roky 2020–2021 byl naplněn (nyní pokračuje AP pro roky 2022–2023). Uskutečnily se projekty Trenéři do škol, Na hřišti to žije, byly renovovány sportovní plácky. Na Rynečku vzniklo workoutové hřiště. Vyřešily se majetkoprávní vztahy k pozemkům, na nichž bude atletický stadion. Nově byla nastavena pravidla dotačního systému. Rekonstrukce hřiště Na Cihelně je připravena a měla by začít na podzim. Podařilo se ukončit dlouholetá jednání o prodeji pozemků s Gonura Property, koupit pozemek pro zázemí Technických služeb, získat dva pozemky pro stavbu sportovní haly (o dalších dvou pozemcích se jedná). Za zdlouhavé (ale už realizované) lze považovat výkupy pozemků na Rynečku z důvodu opětovného zahajování dědického řízení. Nepodařilo se koupit pozemek bývalého lyžařského areálu. Za zcela zásadní a strategickou považuji Koncepci nakládání s nemovitým majetkem města, o jejímž schválení rozhodne dubnové zastupitelstvo.

Pandemii střídá válka a migrační vlna

Jan Konvalinka: Čtyři roky volebního období utekly jako voda. I když ty „mé“ čtyři roky uběhnou až v květnu 2023. Na post starosty jsem po Jindřichu Vařekovi nastoupil v květnu 2019. Hned v červnu se městem prohnala blesková povodeň. Vzpomínáte na řeku v Pražské? Jakoby to předznamenalo, v jakém duchu se starostenský mandát ponese. Pohromy takříkajíc z vyšší moci na sebe nenechaly dlouho čekat. V březnu 2020 vypukl covid a přinesl nesmírně komplikované období plné bezprecedentních situací. První měsíce v režimu krizového řízení byly skutečně velmi výživné. Situace se měnila ze dne na den a nebyl nikdo, kdo by byl schopen poradit, jak se má starosta v daném okamžiku zachovat. 

Covid hodně zhatil, a ještě víc zbrzdil. Několik měsíců nefungovaly standardní dodavatelsko-odběratelské vztahy, neustále jsme byli ve stavu personálního oslabení buď kvůli nemocným kolegům, nebo z důvodu režimových opatření a nařízených home officů. Po čase se z pandemie stal „nový standard“ a všechno se začalo rozjíždět. Dokonce jsme už zahlédli pomyslné světlo na konci tunelu, kterým měl být konec „doby covidové“, jenž měl přijít letos na jaře. Přišla válka na Ukrajině a s ní další série bezprecedentních zásahů do fungování města, do jeho rozvoje, do ekonomiky. Pandemii střídá válka a s ní spojená migrační vlna, výkyvy v cenách energií, paliv a pohonných hmot, nerovnováha na trhu práce a všeobecná celospolečenská deprese. 

Abyste správně pochopili, rozhodně nefňukám nad tím, jak zatraceně těžké to období bylo. A neomlouvám zpožděné projekty zásahem vyšší moci. Snažím se o zasazení naší práce do celkového rámce, z nějž má být patrné to, že přes všechny ty bezprecedentní pohromy se nám podařilo město zase o kousek posunout k lepšímu. Ve sloupcích psaných opozičními zastupiteli se čtenář nejspíše dozví o tom, že se ve městě nic nepostavilo, nic neopravilo a nic nevylepšilo. Čtenář, který není vůči svému okolí zcela netečný, si zajisté uvědomí, že se Příbram zase o něco více posunula k lepšímu. A z toho mám radost, neboť je za tím vším obrovské množství práce všech zaměstnanců města, kterým se sluší poděkovat. Obzvláště hrdý jsem na objem investic, které se podařilo realizovat v oblasti vodohospodářského majetku. Nejmarkantnějším počinem byla roky slibovaná kanalizace v Lazci, na kterou bude v dalším období navazovat kanalizace v Kozičíně. Jsou zrekonstruovány vodojemy, tlakovací stanice, přivaděče, přečerpávací zařízení, vodovodní a kanalizační potrubí. Vše v hodnotách desítek až stovek milionů korun. 

Pozornost a péči jsme nesměřovali na pár jednotlivostí, ale snažili jsme se v každé části města splnit alespoň některý z požadavků obyvatel. Hodně se pracovalo v osadách a okrajových částech, nejvíce na Březových Horách, kde je např. nová střecha na škole, rekonstruovaná hasičská zbrojnice, zřízené hasičské muzeum a letos bude zahájena velká rekonstrukce Prokopské ulice. Práci pro město jsem dal mnoho ze sebe, svého času a soukromí. Práce starosty není lehká ani záviděníhodná. Přesto jsem starostou rád a dělám tu práci s nejlepším vědomím a svědomím. 

Anketu zpracoval: Stanislav D. Břeň