Slider

Škola života v životě bez školy

Školství | Červenec, srpen 2020

Co vzal i dal koronavirus našim školám?

  

Prázdniny jsou za dveřmi, a ačkoliv by se někomu mohlo zdát, že půjde jen o pokračování volna, které začalo 11. března 2020, opak je pravdou. Co škola, žák a učitel, to jiný, několik měsíců trvající příběh plný novinek, zvratů, nejistot, ale také poučení, rozvoje a přemýšlení. Co vzal i dal koronavirus našim školám?  

Vyprávět o „nástrahách“ distanční výuky by mohli také žáci a vyučující Gymnázia pod Svatou Horou. Díky tomu, že již dříve škola začala využívat Microsoft Office 365 vč. školních emailových adres nejen vyučujících, ale také žáků, byla i za pomoci oficiálních třídních emailů komunikace s žáky od počátku poměrně pružná a efektivní. Týden po uzavření školy absolvovali vyučující online školení zaměřené na využívání platformy Teams, která až do úplného konce školního roku sloužila jako hlavní prostor, v němž probíhalo nejen online vzdělávání žáků, ale také další aktivity, které jsou se školním životem spjaty – třídnické hodiny, setkávání žáků nebo porady vyučujících.

 

Dostupnější jinak nedostupné vzdělávací materiály

Zcela mimořádnou akcí byly online obhajoby ročníkových prací, které žáci tříd 3. C a 5. A od října vypracovávali. Je téměř symbolické, že již od začátku školního roku byly obhajoby plánovány právě na středu 11. března. Zejména vyučující češtiny a cizích jazyků také velmi ocenili přístup nakladatelství, která bezplatně poskytla online verze učebnic a pracovních sešitů, doplňkové materiály, vzdělávací portály a další zdroje, jejichž použití distanční výuku nejen zefektivnilo, ale mnohdy také zatraktivnilo. Je velká škoda, že za normálních okolností by tyto zdroje pro žáky mnoha škol (vč. té naší) zůstaly kvůli svým cenám skryty. 

Počtem žáků i vyučujících patří Gymnázium pod Svatou Horou spíše mezi menší vzdělávací instituce. Škola, v níž tak panují spíše rodinné vztahy, klade velký důraz na respektování individuálních potřeb a možností žáků. Projevilo se to samozřejmě také během distanční výuky, kdy třídní učitelé ve spolupráci s ostatními vyučujícími sledovali, jak se jednotliví žáci online výuky účastní, plní a odevzdávají zadané úkol. V případě nutnosti byli v kontaktu nejen s žáky, ale také s jejich rodiči, aby bylo možné, pokud by nastal problém, zajistit takovou formu výuky, která bude žákům vyhovovat a nepovede k jejich vytržení z procesu vzdělávání.

 

Odpovědnost za vzdělávání se přesunula na žáky a rodiče

Ačkoliv by se mohlo zdát, že přesun výuky z reálného prostoru do virtuálního žáci přivítají s nadšením, protože online komunikace je dnešní mladé generaci velmi blízká, řadě žáků působil nový systém výuky obtíže. Bez ohledu na technické vybavení a možnosti v rodině, se všichni žáci dostali do naprosto nové situace. Odpovědnost za vzdělávání se ze dne na den přesunula na každého žáka, u těch mladších pak i na rodiče. Také učitelé si najednou uvědomili, jak velkou míru odpovědnosti za výkon a výsledky žáků na svých bedrech nesou sami. 

Stejně jako má každá mince dvě strany, i na situaci, která postihla české školství, lze nahlížet různě. Nutnost přizpůsobit se novým podmínkám urychlila proces rozvoje, který by jinak probíhal mnohem pomaleji. Mnozí vyučující v sobě nalezli doposud skrytý potenciál, když dokázali vybočit ze zajetých kolejí a realizovat výuku jinak. A i kdyby si žáci odnesli jen třetinu znalostí, která by do nich byla za běžných okolností „nalita“, za těch několik měsíců se u nich rozvinula celá řada dovedností a kompetencí, které v budoucím osobním, studijním i profesním životě využijí mnohem častěji. Naučili se organizovat čas na práci a dodržovat stanovené termíny, zdokonalili si schopnosti komunikovat a dodržovat pravidla elektronické komunikace, dokázali převzít odpovědnost za vlastní učení, získali vyšší míru autonomie ve vzdělávacím procesu. Pokud bychom se o totéž snažili v „bezpečí školních tříd“, jsem přesvědčen, že bychom nedosáhli ani zdaleka takových výsledků, jako tomu bude u žáků, kteří byli hozeni do vody a museli plavat. 

Věřím, že v září, až se zase všichni vrátí do škol, nezůstane toto období pouze temnou vzpomínkou. Ani Gymnázium pod Svatou Horou nebude takové jako před 11. březnem. Plánujeme zapojovat do výuky více technologií, ve vzdělávání uplatňovat nejen prvky distančního vzdělávání, ale soustředit se také na poskytování kvalitní a formativní zpětné vazby, aby i další žáci mohli rozvíjet dovednosti a kompetence, o nichž byla řeč výše. 

Jakub Konečný
Gymnázium pod Svatou Horou a Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy

Líbil se vám tento článek?

ANO Ne